Další akvizice na českém trhu nejsou vyloučené

S loňským celkovým obratem Ipsos obhájil své první místo na českém trhu. Co plánujete, abyste na přední pozici zůstali?

Neustálou mravenčí práci. Čím dál víc si totiž připadám jako mravenec, který malými krůčky vylepšuje své mraveniště. Firma je velmi zranitelný organismus, který stojí na lidech, a ti se v čase mění. Proto je potřeba mít dobře nastavené interní procesy, systém školení či spolupráci se ženami, které odcházejí  na mateřskou. U nás tvoří například 70 % zaměstnanců ženy, jejichž průměrný věk je mezi 30 až 35 lety. Spíš než velké plánování tedy řeším svou firmu zevnitř, pro mě je stěžejní, abych měl dobré lidi, kteří zvládají vnitřní procesy a co nejvíc samostatně fungují. Nechci, aby za mnou se vším chodili, ale aby byli natolik samostatní, že vše sami vyřeší, že přijdou sami od sebe s vylepšením, které posune firmu zase o něco dál.

Pro udržení se na prvním místě se tedy budete soustředit především na interní procesy?

Přesně tak. Myslím si, že existují dva druhy manažerů. První druh je ten, kdo hodně řeší byznys samotný, sám chodí na prezentace, provádí akvizice, a druhý typ manažerů, což jsem daleko víc já, je spíše takovým HR a procesním manažerem. Například já si sám rád vybírám všechny své zaměstnance, trénuju je, motivuju. Hodně přitom dávám na svou intuici, jestli se mi adepti do firmy hodí lidsky, jestli jsou milí, pohotoví a taky dynamičtí. Nevadí mi nabírat absolventy nebo studenty, protože vše potřebné je dokážeme naučit. Je to sice dlouhá cesta, ale vždy se to vrátí. Také neustále řeším interní procesy, aby se zaměstnanci pohybovali v co nejlépe fungujícím interním systému.

Navíc kromě toho, že si chceme udržet pozici jedničky na lokálním trhu, snažíme se být v rámci naší sítě víc mezinárodní. Před pár lety jsem si říkal, že když lze přesunout výrobu pneumatik nebo automobilů, proč nepřesunout i výzkum trhu. Mám tu výborné lidi a jediné, co bylo potřeba, bylo se přestat bát a získat trochu sebevědomí. V současné době tak provádíme a zpracováváme globální výzkumy, které domluví například Ipsos ve Velké Británii nebo Švýcarsku.

Před dvěma lety proběhla v IPSOSu na globální úrovni akvizice síťové agentury Synovate. Jak integraci Synovate hodnotíte dnes?

Akvizici Synovate bych rozdělil na dvě části: první část proběhla v České republice, což byla akce na dvě hodiny práce, protože český Synovate měl pouze 12 zaměstnanců. Dokonce jsme tehdy byli první zemí na celém světě, kde zaměstnanci Synovate přesídlili do Ipsosu, sice jsem přitom porušil asi čtyři pravidla, které nám centrála dala, ale to mi bylo následně odpuštěno, a pak se tím inspirovaly další země. Osobně jsem totiž nechtěl riskovat, aby mi v tom citlivém mezidobí nejschopnější zaměstnance přetáhla konkurence. Druhá část probíhala na globální úrovni a v jiných zemích, kde situace byla daleko odlišnější. Například v Polsku, kde fúzoval Synovate se šedesáti lidmi a Ipsos se stovkou zaměstnanců, byla situace daleko složitější. Celkově se však fúze velmi povedla a Synovate nás jak personálně, tak produktově obohatil.

Plánujete ještě nějaké další akvizice?

Na globální úrovni se určitě plánují, například loni koupil Ipsos velkou firmu ve Vietnamu. Osobně si myslím, že ani v České republice nejsou akvizice vyloučené. Bude zde určitě docházet k tomu, že střední firmy budou k sobě hledat partnera, manažeři, kteří svou firmu založili, již stárnou a přestává je to bavit. Je přirozené, že se pak firmy spojují, a nebráním se tomu.

Ze své pozice generálního ředitele Ipsosu pro Českou republiku a Slovensko máte možnost srovnat situaci na obou trzích. Jaké jsou mezi oběma zeměmi rozdíly?

Minimální, jediné, co je rozdílné, je velikost trhu – slovenský trh je oproti českému výrazně menší. Když si někdo chce udělat výzkum, většinou ho dělá jen v České republice, což je stejný princip jako v Belgii či Rakousku, kde se dělá podstatně méně výzkumů, protože se potřebná data tahají z Francie či Německa.

Od začátku roku začne probíhat druhé televizní měření sledovanosti. Jaký je Váš názor na nastalou situaci dvojího měření?

Na situaci dvojího měření se dívám dvojím hlediskem. První hledisko je, že pokud chce Nova vynakládat své peníze, tak ať je vynakládá. Minimálně pro výzkumné agentury je to skvělé. Kromě agentury Mediaresearch bude tak na peoplemetrech vydělávat i Nielsen a také česká SC&C, která realizuje pro Nielseny některé části měření. Ale z druhé strany, mi přijde, že celý ten tendr byl Nielsenu ušitý přímo na míru. Taky jsme měli zájem se do tendru přihlásit, ale když jsme si psali o zadávací dokumentaci, ani nám ji neposlali. Z tohoto hlediska mi to přišlo divné, ale samozřejmě je to jejich rozhodnutí.

Hodláte se přihlásit do nedávno vypsaného tendru na měření návštěvnosti internetu NetMonitor?

Ne, my si myslíme, že Mediaresearch svou práci v tomto ohledu odvádí dobře. Navíc se více soustředíme na rádia, kde jsme získali docela dost klientů, například Český rozhlas nebo RRM.

Jak IPSOS přistupuje k otázce Big Data? Myslíte si, že to nový trend výzkumného trhu?

Osobně si myslím, že tento trend spíše spočívá v tom, že firmy budou mnohem více pracovat s tím, co mají. Když se firmě daří, nic ji nenutí k tomu, aby si dala své věci do pořádku, kontrolní receptory jejího vedení ochabují, a tak jim nevadí platit zbytečné lidi a data. Ale přišla krize, nastal očistný proces, který firmy nutí využívat všeho na maximum. Přichází mnohem větší důraz na efektivnost a tím pádem i využívání a vytěžování dat. BigData je příznačný název, ale často je dat až přespříliš, takže je to spíše BigMess a dá velkou práci se v nich vyznat a něco rozumného z nich dostat.

Vidíte nějaké další trendy ve výzkumu?

Jistým trendem je postupná elektronizace výzkumu. Dnes děláme až třetinu věcí přes online panel. Častý je také tzv. mix mode, který používáme při široké cílové skupině 18–70 let. Věkovou skupinu 18 – 45 let děláme přes internet, 45–70 let face-to-face. Dále se budou více zapojovat mobily, například loni jsme přes mobilní telefony a tablety sesbírali 330 tisíc rozhovorů. Také se budou agentury více profilovat do role konzultanta. Hodně se o to snažíme, ale je důležité nemít přehnané představy, protože výzkumné agentury nemohou konkurovat těm konzultantským a naopak.