Česká generace Y vidí budoucnost pesimisticky

čtvrtek, 22. srpna 2013, 15:37 Výzkum MediaGuru

Mladí Češi jsou ve srovnání se svými vrstevníky ze světa značně pesimističtí. O tom, proč tomu tak je, debatovalo téměř dvacet odborníků v pražské Wayře.

Jaká je opravdu generace Y? Co ji zajímá? Čím žije? To jsou otázky, kterými se zabývá mnoho marketérů. Odpovědět se na ně snažila diskuse na téma „Technologie a svět, mladí a technologie“, kterou ve středu 21. srpna uspořádala společnost Telefónica v prostoru svého akcelerátoru Wayra.

Diskuse, které se účastnily téměř dvě desítky odborníků z různých oblastí, navazovala na celosvětovou studii Telefónica Global Millennial Survey, realizovanou agenturou Penn Schoen Berland. Kvantitativní průzkum probíhal online metodou na přelomu ledna a února letošního roku na vzorku více než 12 tisících zástupců mladé generace ve věku 18 až 30 let. Češi byli zastoupeni 500 respondenty.

U mladých Čechů převládá pesimismus

Velkým tématem bylo zjištění studie, že mladí Češi jsou ve srovnání se svými vrstevníky méně optimističtí a mají větší obavy z budoucnosti. Jen 49 % Čechů si myslí, že lepší dny má naše země před sebou, ve světě je ohledně budoucnosti optimistických celých 67 %. Češi velmi pesimisticky vnímají také vývoj ekonomiky: podle 79 % z nich se ubírá česká ekonomika špatným směrem, zatímco ve světě podobně smýšlí o ekonomice vlastní země jen polovina jejich vrstevníků. Podobně pesimisticky se Češi dívají i na celosvětovou ekonomika, se kterou to jde z kopce podle 80 % z nich, ve světě je toho názorů jen 52 % respondentů. Frustrace mladých Čechů vychází podle sociologa Ivana Gabala především ze současných poměrů a atmosféry ve společnosti, které neposkytují ideální podmínky pro seberealizaci.

Největší obavy generace Y

Na prvním místě v žebříčku největších obav z budoucnosti jsou u mladé české generace osobní finance. Až 48 % se bojí, že nedokáže vydělat pro sebe dostatek peněz. Více než polovina mladých Čechů (61 %) se bojí, že bude muset pracovat do konce svého života, což je o 22 % více než u vrstevníků ve světě. Pojetí práce jako břemene překvapilo zejména Františka Vrábela, ředitele společnosti Semantic Visions: „Mladí by si měli uvědomit, že práce dodává našemu životu smysl, udržuje nás v mentálním zdraví.“

Zdroj: Telefónica Global Millenial Survey

Priority ve vzdělávání a propojení s praxí

Pro zajištění úspěšné budoucnosti se nejvíce mladých Čechů spoléhá na studium cizích jazyků (33 %) a až poté na technologii (21 %) a ekonomii (21 %), což se podle ředitelky IT společnosti Telefónica Moniky Mošové odráží v zoufalém nedostatku technických odborníků. Ve světě mladí výhody technologie chápou mnohem lépe, uvědomuje si je 36 % z nich.

Valná většina Čechů (80 %) považuje přechod ze školy do práce za velmi obtížnou záležitost. Pomoci by mělo podle Ctirada Lolka, ředitele HR Telefóniky, zapojení studentů do pracovního procesu již při škole, čemuž by měla napomoci spolupráce firem se školami. Jak však podotkl Radek Špicar, který coby člen managementu Škoda Auta měl za úkol tuto spolupráci nastavit, překážky existují na obou stranách. Navázat spolupráci s Vysokou školou umělecko-průmyslovou mu zabralo tři roky, ale stálo to za to. „Budoucnost České republiky a Evropy leží v kreativitě, která vzniká jedině z diverzity,“ dodává Špicar k nutnosti propojovat různé lidi a obory.

O propojení vysokoškolských studentů se zaměstnavateli se rovněž snaží startup Woppa, jedna z prvních vlašťovek pražské Wayry. Již nyní spolupracuje s 12 ochotnými podniky, postupně přibývají i studenti, jejich počet by se měl podle zástupců Woppy do konce listopadu vyšplhat na minimálně tři tisíce.

Ochota podnikat

Pro 90 % Čechů je podle průzkumu důležité, aby byl jejich zaměstnavatel finančně stabilní firmou. I když si většina z nich (72 %) myslí, že mají ve své zemi příležitost podnikat, být podnikatelem je důležité jen pro 36 % Čechů oproti 55 % mladých ve světě. Proč tomu tak je, vysvětluje František Vrábel ze Semantic Visions především uzavřeností českého trhu, kde se mladí podnikatelé prosazují přes sílu lobbistů a velkých firem skutečně jen ztěžka.

Generace Y představuje první generaci, která se začala vzdělávat až po roce 1989 a díky tomu je slovy Miloše Čermáka normálnější. Její obavy z budoucnosti jsou však podle většiny diskutujících opodstatněné.

-kch-