Rizikem pro česká média je křížová koncentrace vlastníků

Největší míru rizika pro mediální pluralitu v českých médiích představuje v současnosti koncentrace křížového vlastnictví médií. Český mediální systém vykazuje celkově v otázce tržní plurality médií (transparentnost a koncentrace mediálního vlastnictví) střední stupeň rizika. V otázce politické nezávislosti vykazuje ČR rovněž střední riziko, problematickými oblastmi jsou zejména státní reklama v médiích a politizace kontroly zpravodajských médií. Z hlediska základní ochrany plurality, týkající se např. ochrany svobody projevu či nezávislosti regulačních orgánů, byla míra rizika označena jako nízká. Vyplývá to z výzkumu Centra pro mediální pluralitu a mediální svobodu (CMPF) při European University Institute ve Florencii. Výzkumná zpráva Media Pluralism Monitor 2015 byla právě zveřejněna a shrnuje výsledky mapování rizik pro mediální pluralitu v 19 členských zemích EU včetně České republiky.

Výzkumná zpráva se zaměřila na vyhodnocování existujících i potenciálních rizik pro mediální pluralitu ve čtyřech základních doménách: základní ochrana plurality (ochrana svobody projevu, nezávislost regulačních orgánů, právo na informace a standardy novinářské profese), tržní pluralita (transparentnost a koncentrace mediálního vlastnictví), politická nezávislost (politická vyváženost v médiích, politizace kontroly médií, státní reklama aj.) a sociální inkluze (přístup různých sociálních skupin do médií, mediální gramotnost, centralizace mediálního systému aj.).

Ze zprávy celkově vyplývá, že v 19 zemích Evropské unie je otázka tržní plurality z uvedených čtyř základních oblastí současným největším rizikem pro pluralitu médií (celkové skóre 51 %). V pěti zemích EU byla identifikovaná vysoká míra rizika v otázce tržní plurality, v devíti zemích střední míra rizika.

Míra rizika tržní plurality v zemích EU

Zdroj: Media Pluralism Monitor 2015

Naopak základní ochrana plurality, představovaná například ochranou svobody projevu nebo právem na informace, je vystavena nízké míře rizika. Střední míra rizika se týká politické nezávislosti a sociální inkluzivity.

Také Česká republika si vedla nejlépe v otázce základní ochrany plurality, kde celkové skóre dosáhlo 23 %, což znamená nízkou míru rizika. V případě politické nezávislosti a sociální inkluzivity byla míra rizika vyhodnocena jako střední. Míru rizika zvyšuje podle výzkumu otázka státní reklamy, a to kvůli neexistujícím pravidlům a nedostatečným informacím. Přestože politizace kontroly médií je vystavena střední míře rizika, zpráva zmiňuje, že zvyšující se obavy může způsobit vlastnictví aktivním politickým reprezentantem. V případě sociální inkluzivity byla vysoká míra rizika spatřena v otázce komunitních médií a možné zvyšující se centralizaci mediálního systému zejména s ohledem na nízké zajištění ochrany regionálních a lokálních médií.

Míra rizika pro mediální pluralitu v ČR

Zdroj: Media Pluralism Monitor 2015

Jak už bylo uvedeno, v kritériu tržní plurality byla celková míra rizika vyhodnocena jako střední. Sledována byla ve třech ukazatelích – transparentnosti vlastnictví, kde bylo shledáno mírné riziko, dále koncentraci vlastnictví se středním rizikem a koncentraci křížového vlastnictví. Právě to představuje ze všech sledovaných kritérií výzkumu nejvyšší míru rizika pro česká média. Je to zejména kvůli absenci regulace, která by zabraňovala propojovat vlastnictví napříč různými mediatypy. Zákon o provozování rozhlasového a TV vysílání řeší otázku křížového vlastnictví jen do určité míry v případě televize a rádia, vůbec se pak netýká tištěných a onlinových médií.

Míra rizika v otázce tržní plurality v ČR

Zdroj: Media Pluralism Monitor 2015

Podrobné výsledky za jednotlivé země můžete najít zde.

-mav-