Autor textu MediaGuru
Výnosy evropských médií veřejné služby se za posledních pět let
příliš nezměnily.
Celkový příjem médií veřejné služby v Evropě představoval v roce 2014 více než 35,4 mld. euro. Do výsledku je započítáno 63 veřejnoprávních médií v 45 zemích. Jedinou zemí, která není do přehledu začleněna ze států Evropské unie, je Řecko. Vyplývá to z poslední zprávy mezinárodní organizace EBU, která sdružuje evropské vysílatele veřejné služby.
Celkový příjem evropských médií veřejné služby byl v roce 2014 jen o 2 % vyšší než v předešlém roce. V pětiletém pohledu vývoje příjmů médií veřejné služby mluví organizace spíš o stagnaci. Upozorňuje na to, že celkový vývoj v roce 2014 neznamená, že ve všech zemích se příjmy médií veřejné služby zvýšily. Naopak, ve 13 zemích zaostaly za rokem 2013, a dokonce v 19 zemích byly výnosy médií veřejné služby v roce 2014 nižší než v roce 2010. Pokud by se zohlednila i výše inflace, byl by výsledek pro evropská média veřejné služby mezi lety 2010 a 2014 celkově nižší o téměř 6 %.
EBU považuje financování médií veřejné služby za strukturálně oslabené. Ekonomický vývoj navíc neodráží snižující se roli médií veřejné služby v novém mediálním prostředí. V souhrnu se evropská média veřejné služby podílejí jednou čtvrtinou na celkových výnosech evropského vysílacího trhu. Deset největších evropských komerčních TV skupin vykázalo v roce 2014 příjmy ve výši 52,5 mld. euro, což bylo víc než v případě všech 63 médií veřejné služby sdružených v EBU.
Většina médií veřejné služby je financována z veřejných poplatků (78 %), příjmy z komerčních aktivit představují téměř 19 %. Podíl příjmů z veřejných poplatků se v posledních letech dokonce mírně zvýšil, což souvisí s oslabením reklamního trhu a také s restrikcemi, které médiím veřejné služby zabraňují získávat více příjmů z komerčních aktivit.
Nejčastěji jsou média veřejné služby financována z koncesionářských poplatků (67 %). Tento převažující způsob financování se týká 20 evropských zemí včetně České republiky. Jiná forma veřejné podpory (státní rozpočet, daně atp.) představovala 11 % na celkových výnosech v roce 2014. Tato forma financování převládá v zemích Beneluxu, ve Španělsku, v Pobaltí a v některých zemích východní Evropy. Komerční způsob financování uplatňuje polská TVP – jde o jediný případ, kde je televize veřejné služby podstatněji financována z prodeje reklamy.
Zdroj: Funding of Public Service Media 2015, EBU
Celou zprávu můžete číst zde.
-mav-
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Předseda ODS Martin Kupka uvedl, že dva členové mediálního výboru dali
v užší volbě kandidátů do Rady ČT hlas Stanislavu Berkovcovi. Podle
Kupky se to při volbě Poslaneckou sněmovnou nebude opakovat.
Mezi nově přidanými prvky se objevily specifické záložky jako Family
Movies, Chlupáčci nebo Henry nebezpečný.
Česká televize by při snížení příjmů nemusela plnit zákonné
povinnosti ani závazky veřejné služby. Rada ČT proto apeluje na politiky,
aby změny financování nepřijímali bez znalosti jejich dopadů.