Autor textu MediaGuru
Pokles důvěry k médiím se zatím nepodařilo zastavit, nová data
nepotvrzují jarní výsledky.
Největší důvěře ze zkoumaných veřejných institucí se těší armáda (66 %) a policie (64 %), nejméně lidé důvěřují církvím (24 %), tisku, televizi a neziskovým organizacím (30-35%). Vyplývá to z říjnového šetření důvěry k vybraným institucím veřejného života, které provedlo CVVM.
V případě médií byl v posledních 5-6 letech zaznamenáván poměrně výrazný postupný pokles důvěry, který se v březnu 2014 zastavil (během roku došlo k nárůstu důvěry zhruba o 5 procentních bodů), avšak tento stav neměl dlouhého trvání a v březnu 2015 opět nastal pokles. Podle výsledků letošního březnového šetření se sice tento pokles důvěry zastavil, ale v říjnu byl opět zaznamenán pokles důvěry v případě tisku (u televize a rádií změna proti březnu 2017 nepřekročila úroveň statistické chyby). Důvěra k tisku je nyní na nejnižší úrovni za celé sledované období. Oproti polovině minulého desetiletí se snížila také důvěra k výzkumům veřejného mínění.
V případě internetu, který je do výzkumu zahrnován pravidelně od roku 2013, když předtím byl již jednou zařazen do výzkumu v září 2011, je vidět podobný trend jako v případě klasických médií. Od prvního výzkumu ze září 2011 důvěra až do jara roku 2014 měla sestupnou tendenci. Pak se trend na rok obrátil, avšak již od října minulého roku začal opět pokles důvěry. V září 2016 a v březnu 2017 došlo k tomu, že nedůvěra převážila nad důvěrou (o 5, resp. o 8 procentních bodů). V letošním roce se tento rozdíl snížil na statisticky nevýznamné tři procentní body. Důvěra k internetu je výrazně podmíněna věkem.
-mav-
Autor textu MediaGuru
Polovina dospělých Čechů tráví ve volném čase na digitálních
zařízeních jednu až tři hodiny denně, další čtvrtina tři až pět
hodin. Přesto se téměř dvě třetiny lidí někdy vědomě pokusily svůj
čas s technologiemi omezit a většina tuto zkušenost hodnotí pozitivně,
vyplývá z nového průzkumu agentury Stem/Mark.
Sociální sítě ovlivňují nákupní rozhodování rodin. Podle průzkumu
MNForce si 70,8 % rodičů všimlo, že jejich dítě chtělo produkt nebo
značku poté, co je vidělo na sociálních sítích. Přestože 65 % rodičů
dětskou reklamu vnímá negativně, 88 % z nich podobnému přání alespoň
jednou vyhovělo.
Doplňky stravy užívá podle průzkumu Ipsosu pro Pilulku 84 % Čechů ve
věku 18 až 55 let. Dvě třetiny uživatelů a nakupujících považují
při výběru za důležitější kvalitu než cenu. Za její hlavní znaky
označují především množství účinné látky, čistotu složení a vstřebatelnost.