Autor textu MediaGuru
Pokles důvěry k médiím se zatím nepodařilo zastavit, nová data
nepotvrzují jarní výsledky.
Největší důvěře ze zkoumaných veřejných institucí se těší armáda (66 %) a policie (64 %), nejméně lidé důvěřují církvím (24 %), tisku, televizi a neziskovým organizacím (30-35%). Vyplývá to z říjnového šetření důvěry k vybraným institucím veřejného života, které provedlo CVVM.
V případě médií byl v posledních 5-6 letech zaznamenáván poměrně výrazný postupný pokles důvěry, který se v březnu 2014 zastavil (během roku došlo k nárůstu důvěry zhruba o 5 procentních bodů), avšak tento stav neměl dlouhého trvání a v březnu 2015 opět nastal pokles. Podle výsledků letošního březnového šetření se sice tento pokles důvěry zastavil, ale v říjnu byl opět zaznamenán pokles důvěry v případě tisku (u televize a rádií změna proti březnu 2017 nepřekročila úroveň statistické chyby). Důvěra k tisku je nyní na nejnižší úrovni za celé sledované období. Oproti polovině minulého desetiletí se snížila také důvěra k výzkumům veřejného mínění.
V případě internetu, který je do výzkumu zahrnován pravidelně od roku 2013, když předtím byl již jednou zařazen do výzkumu v září 2011, je vidět podobný trend jako v případě klasických médií. Od prvního výzkumu ze září 2011 důvěra až do jara roku 2014 měla sestupnou tendenci. Pak se trend na rok obrátil, avšak již od října minulého roku začal opět pokles důvěry. V září 2016 a v březnu 2017 došlo k tomu, že nedůvěra převážila nad důvěrou (o 5, resp. o 8 procentních bodů). V letošním roce se tento rozdíl snížil na statisticky nevýznamné tři procentní body. Důvěra k internetu je výrazně podmíněna věkem.
-mav-
Autor textu MediaGuru
Muži ve věku 40 až 59 let představují pro zadavatele reklamy jednu
z nejvýznamnějších, ale zároveň nejrůznorodějších cílových skupin.
Data Seznamu ukazují, že nejde o homogenní publikum, ale o pět výrazně
odlišných segmentů podle životního stylu, zájmů i nákupního chování.
Jak data změnila venkovní reklamu od odhadu k datově řízenému médiu,
popisuje Hana Friedlaenderová.
Generativní umělá inteligence se stává běžnou součástí pracovního
života. Podle průzkumu Ipsos pro Vodafone ji alespoň několikrát týdně
používá 38 % zaměstnanců. Firmy ale často postrádají pravidla,
školení i bezpečnostní opatření.