Výzkum: Lidé přijímají informace o pandemii hlavně z TV
Televizní obrazovka je dominantním zdrojem získávání informací o koronavirové pandemii, ukazuje výzkum Nielsen Admosphere.

Zdroj: Shuttesrtock
Dominantním zdrojem informací o koronaviru a opatřeních proti jeho šíření je televize. Vyplývá to z výzkumu Nielsen Admosphere, který zpracovala pro Asociaci komunikačních agentur (AKA). Sběr dat proběhl těsně před vyhlášením celostátní karantény.
Nejdůležitějším zdrojem informací, na základě kterého si tvoří názor na situaci je televizní zpravodajství. To uvedla polovina respondentů, čtvrtina čerpá ze zpravodajských webů. Jen přibližně desetina pokládá za nejdůležitější zdroj weby státních institucí.
Který z informačních zdrojů, ze kterých čerpáte informace o COVID-19, je váš hlavní (nejdůležitější)?
Zdroj: Nielsen Admosphere
Televizní zpravodajství je hlavním zdrojem informací především pro lidi starší 55 let, se ZŠ vzděláním nebo se SŠ vzděláním bez maturity a ze středních a menších měst a také z vesnic. Mladší generace 18-34 naproti tomu více než TV zpravodajství využívá zpravodajské weby. Zpravodajské weby více využívají také s VŠ nebo VOŠ vzděláním.
Který z informačních zdrojů, ze kterých čerpáte informace o situaci kolem nemoci COVID-19, je váš hlavní (nejdůležitější)?
kategorie | TV zpravodajství | zpravodajské weby |
18-34 let | 28,0% | 35,5% |
35-54 let | 45,8% | 25,4% |
55 a více let | 64,6% | 17,3% |
ZŠ/SŠ bez maturity | 51,7% | 22,6% |
SŠ s maturitou | 47,3% | 25,4% |
VŠ/VOŠ | 42,4% | 30,4% |
Vesnice | 51,4% | 22,7% |
Malá a střední města | 50,1% | 25,6% |
Velká města | 42,3% | 26,5% |
Zdroj: Nielsen Admosphere, AKA
Pokud jde o souhrnné využívání informačních zdrojů (otázka: Z jakých informačních zdrojů čerpáte informace o situaci kolem nemoci CPVID-19?), je televizní zpravodajství nejvyužívanějším zdrojem. Využívá ho až 80,5 % lidí, zpravodajské weby následují s 61,5 %, sociální sítě s 50,9 % a webové stránky státních institucí s 35,7 %.
Výzkum dále ukázal, že více než čtyři pětiny lidí jsou spokojeny s informovaností o opatřeních ze strany vlády. 65 % respondentů ale nevěří, že by jim stát pomohl v potížích, do nichž se mohou v souvislosti s opatřeními vlády dostat. Výrazně nižší míru důvěry ve schopnosti státu vykazují muži se středoškolským vzděláním z malých obcí a pak obyvatelé Prahy a středních Čech.
Respondenti se výrazně více obávají o zdraví svých blízkých než o to vlastní. Také z hlediska dopadů na jejich profesionální život byli výrazně optimističtější než v odpovědi na otázku, která zjišťovala míru obav o ekonomickou situaci celé rodiny.
-mav-