Autor textu MediaGuru
Dezinformacím věří v Česku až pětina lidí, vyplývá z průzkumu
agentury MNForce. Na Slovensku ale lidé dezinformacím věří více než
v Česku.
Z nedávného průzkumu MNForce vyplynulo, že tendence věřit dezinformacím je na Slovensku vyšší než v Česku. Zatímco v Česku věří přes 20 % respondentů tomu, že jídlo ohřívané v mikrovlnné troubě je zdraví škodlivé, nebo že stopy, které zanechávají letadla na obloze, obsahují jedovaté látky a jsou vypouštěny záměrně, aby poškozovaly lidské zdraví, na Slovensku je to 30 a více procent respondentů.
Podobně jsou na tom respondenti obou zemí s hodnocením otázky, zda očkování způsobuje autismus, kdy se počet kladných odpovědí pohybuje kolem 20 %. Kolem 14 % respondentů v Česku i na Slovensku nepovažuje globální oteplování za reálnou hrozbu. K tomu, že je možné, že onemocnění covid-19 se šíří sítěmi 5G, se přiklání více než desetina Čechů (12 %) a v podstatě stejně Slováků.
Průzkum, který provedla agentura MNForce metodou online dotazníkového šetření (CAWI) na reprezentativním vzorku 1000+ respondentů starších 18 let v Česku a na Slovensku v březnu 2024, zaznamenal vyšší procento důvěry v dezinformace u osob s nižším stupněm vzdělání (bez maturity). Podle získaných demografických údajů se žádná věková kategorie ve schopnosti věřit dezinformacím výrazně neliší od ostatních. Naopak mezi kraji vyniká vyšší mírou důvěry v dezinformace kraj Ústecký a Vysočina, a naopak nejméně jim věří obyvatelé Prahy a Karlovarského kraje.
Výzkumná agentura MNForce vznikla v roce 2011 a působí v Česku, na Slovensku, v Polsku a Rakousku. Provozuje vlastní výzkumné online panely, síť tazatelů a call centrum a realizuje marketingové a sociologické průzkumy. Je členem výzkumných asociací ESOMAR a DGOF.
-mav-
# výzkum # Slovensko # dezinformace # fake news # Česko # MNForce
Autor textu MediaGuru
Česko si podle Zprávy o stavu české demokracie udržuje vysokou míru
svobody médií, zároveň však sílí útoky na novináře a roste tlak na
změny ve financování médií veřejné služby. Země navíc není
připravena na regulaci digitálních platforem a dopady umělé inteligence na
mediální trh.
Bannerová reklama má na zaujetí diváka jen zlomky vteřin. O to
důležitější je, jak pracuje s tváří, produktem a emocemi. Na to, co
v současné bannerové brandové i výkonnostní reklamě funguje, se
zaměřil webinář agentur Behavio a Taste.
Rozšířené měření ATO nabídlo první ostrá data o tom, jak může
sledování přenosů „mimo domov" zvýšit celkový televizní rating
významné sportovní události. Na přenosech ze ZOH 2026 se ukázalo se, že
u nejsledovanějších sportovních přenosů navyšuje sledovanost mimo domov
zásah až o 13 procent.