Autor textu MediaGuru
Dezinformacím věří v Česku až pětina lidí, vyplývá z průzkumu
agentury MNForce. Na Slovensku ale lidé dezinformacím věří více než
v Česku.
Z nedávného průzkumu MNForce vyplynulo, že tendence věřit dezinformacím je na Slovensku vyšší než v Česku. Zatímco v Česku věří přes 20 % respondentů tomu, že jídlo ohřívané v mikrovlnné troubě je zdraví škodlivé, nebo že stopy, které zanechávají letadla na obloze, obsahují jedovaté látky a jsou vypouštěny záměrně, aby poškozovaly lidské zdraví, na Slovensku je to 30 a více procent respondentů.
Podobně jsou na tom respondenti obou zemí s hodnocením otázky, zda očkování způsobuje autismus, kdy se počet kladných odpovědí pohybuje kolem 20 %. Kolem 14 % respondentů v Česku i na Slovensku nepovažuje globální oteplování za reálnou hrozbu. K tomu, že je možné, že onemocnění covid-19 se šíří sítěmi 5G, se přiklání více než desetina Čechů (12 %) a v podstatě stejně Slováků.
Průzkum, který provedla agentura MNForce metodou online dotazníkového šetření (CAWI) na reprezentativním vzorku 1000+ respondentů starších 18 let v Česku a na Slovensku v březnu 2024, zaznamenal vyšší procento důvěry v dezinformace u osob s nižším stupněm vzdělání (bez maturity). Podle získaných demografických údajů se žádná věková kategorie ve schopnosti věřit dezinformacím výrazně neliší od ostatních. Naopak mezi kraji vyniká vyšší mírou důvěry v dezinformace kraj Ústecký a Vysočina, a naopak nejméně jim věří obyvatelé Prahy a Karlovarského kraje.
Výzkumná agentura MNForce vznikla v roce 2011 a působí v Česku, na Slovensku, v Polsku a Rakousku. Provozuje vlastní výzkumné online panely, síť tazatelů a call centrum a realizuje marketingové a sociologické průzkumy. Je členem výzkumných asociací ESOMAR a DGOF.
-mav-
# výzkum # Slovensko # dezinformace # fake news # Česko # MNForce
Autor textu MediaGuru
Muži ve věku 40 až 59 let představují pro zadavatele reklamy jednu
z nejvýznamnějších, ale zároveň nejrůznorodějších cílových skupin.
Data Seznamu ukazují, že nejde o homogenní publikum, ale o pět výrazně
odlišných segmentů podle životního stylu, zájmů i nákupního chování.
Jak data změnila venkovní reklamu od odhadu k datově řízenému médiu,
popisuje Hana Friedlaenderová.
Generativní umělá inteligence se stává běžnou součástí pracovního
života. Podle průzkumu Ipsos pro Vodafone ji alespoň několikrát týdně
používá 38 % zaměstnanců. Firmy ale často postrádají pravidla,
školení i bezpečnostní opatření.