Autor textu MediaGuru
Dezinformacím věří v Česku až pětina lidí, vyplývá z průzkumu
agentury MNForce. Na Slovensku ale lidé dezinformacím věří více než
v Česku.
Z nedávného průzkumu MNForce vyplynulo, že tendence věřit dezinformacím je na Slovensku vyšší než v Česku. Zatímco v Česku věří přes 20 % respondentů tomu, že jídlo ohřívané v mikrovlnné troubě je zdraví škodlivé, nebo že stopy, které zanechávají letadla na obloze, obsahují jedovaté látky a jsou vypouštěny záměrně, aby poškozovaly lidské zdraví, na Slovensku je to 30 a více procent respondentů.
Podobně jsou na tom respondenti obou zemí s hodnocením otázky, zda očkování způsobuje autismus, kdy se počet kladných odpovědí pohybuje kolem 20 %. Kolem 14 % respondentů v Česku i na Slovensku nepovažuje globální oteplování za reálnou hrozbu. K tomu, že je možné, že onemocnění covid-19 se šíří sítěmi 5G, se přiklání více než desetina Čechů (12 %) a v podstatě stejně Slováků.
Průzkum, který provedla agentura MNForce metodou online dotazníkového šetření (CAWI) na reprezentativním vzorku 1000+ respondentů starších 18 let v Česku a na Slovensku v březnu 2024, zaznamenal vyšší procento důvěry v dezinformace u osob s nižším stupněm vzdělání (bez maturity). Podle získaných demografických údajů se žádná věková kategorie ve schopnosti věřit dezinformacím výrazně neliší od ostatních. Naopak mezi kraji vyniká vyšší mírou důvěry v dezinformace kraj Ústecký a Vysočina, a naopak nejméně jim věří obyvatelé Prahy a Karlovarského kraje.
Výzkumná agentura MNForce vznikla v roce 2011 a působí v Česku, na Slovensku, v Polsku a Rakousku. Provozuje vlastní výzkumné online panely, síť tazatelů a call centrum a realizuje marketingové a sociologické průzkumy. Je členem výzkumných asociací ESOMAR a DGOF.
-mav-
# výzkum # Slovensko # dezinformace # fake news # Česko # MNForce
Autor textu MediaGuru
Umělou inteligenci v Česku pravidelně využívají čtyři z deseti lidí.
Nejčastěji ji používají pro vyhledávání informací, rešerše nebo
překlady, stále více ale také ovlivňuje jejich každodenní rozhodování.
Vyplývá to z výzkumu společnosti Ipsos zaměřeného na vnímání a využívání AI v české společnosti.
Za digitální služby a další pravidelné platby utratí průměrný Čech
téměř 12 tisíc korun ročně. Zatímco počtu transakcí dominují Apple a Netflix, mezi nejvyužívanější služby se zařadila také česká platforma
Oneplay, která předstihla Disney+ i PlayStation. Ukazují to data
fintechu Tapix.
Firemní výdaje za nástroje umělé inteligence se v Česku rychle zvyšují
a mění se také jejich struktura. Zatímco ještě v roce 2025 směřovala
většina plateb za AI služby k OpenAI a ChatGPT, letos podle dat Direct Fidoo
výrazně posílil Anthropic se svými modely Claude. Přibližně každá
pátá firma už za AI nástroje aktivně platí.