Autor textu MediaGuru
Celková čtenost časopisů se stále drží na hodnotě 6,7 mil. osob, řada
magazínů si ve čtenosti i polepšila, vyplývá z nových dat výzkumu
Media projekt.
Čtenářem alespoň jednoho časopisu vydávaného v České republice je 6,72 mil. osob ve věkové skupině 12-79 let. Představuje to 76 % této populace. Ukazují to data výzkumu čtenosti Media projekt za poslední loňské a letošní první čtvrtletí. Čtenost časopisů tak nebyla pandemií v letošním roce negativně poznamenána, dosáhla srovnatelných hodnot jako ve druhém loňském pololetí (6,73 mil.).
Ve srovnání s druhým pololetím loňského roku se zvýšila čtenost nejvýrazněji ekonomickým časopisům, kde svoji čtenost dále zvyšuje vedoucí Forbes a meziročně si polepšil i Ekonom, dále časopisům o informačních a komunikačních technologiích na čele s Chipem, magazínům o vaření, kde je stále nejčtenější titul Blesk Vaše recepty. Vyšší čtenost než ostatní skupiny titulů také měly zpravodajské celostátní týdeníky, kde rostly Reflex, Téma i Respekt a programové časopisy na čele s TV maxem.
Mezi časopisy pro ženy se na pozici nejčtenějšího vrátil Blesk pro ženy. Z časopisů životního stylu pro ženy je nejčtenější Žena a život, také v kategorii motoristických časopisů se na vedoucích pozicích udržují Svět motorů Speciál a týdeník Svět motorů. Nová data výzkumu čtenosti přinášejí příznivá čísla i pro časopisy o bydlení na čele s magazínem Dům a zahrada a také časopisům o vědě, cestování a zajímavostech, kde si pozici nejčtenějšího udržuje 100+1.
-mav-
# tisk # časopis # vydavatelství # čtenost # Media projekt
Autor textu MediaGuru
Svět motorů spouští kampaň k asistenčním systémům, chce vysvětlit
jejich přínosy i limity.
Od roku 2027 se má Media projekt rozšířit o nový modul, který přinese
data o kvalitativním čtení tištěných médií. Pilotní projekt, který
pro Unii vydavatelů realizuje společnost Median, využívá kamerové a eye-trackingové brýle ke zjišťování, jak čtenáři s tiskem skutečně
pracují, které stránky a jak dlouho čtou nebo jakou pozornost věnují
inzerci.
Jednorázové platby od společností vyvíjejících umělou inteligenci
nepředstavují podle mediální analytičky Ulrike Langer dlouhodobé řešení
financování médií. Vydavatelé by se podle ní měli více zaměřit na
monetizaci dat, licencování obsahu a prodej vlastní redakční expertizy.