Autor textu MediaGuru
Data o mediálním chování ukazují, jak výběr mediatypů ovlivňuje
sociodemografie.
Téměř každá mediální kampaň má cílovou skupinu definovanou např. jako Ž 15-35 DE, nebo 25-50 ABC. Pod nepříliš líbivým pojmem socioekonomická klasifikace se skrývá pro všechny, kteří se pohybují v marketingu a mediálním světě, důvěrně známé cílové skupiny „ABCD“. Do těchto skupin jsou hierarchicky rozřazeni jednotlivci, nebo domácnosti na základě jejich ekonomického a vzdělanostního potenciálu. Jak skutečně koreluje příslušnost k určité socioekonomické klasifikaci s reálnou konzumací médií, je možné vidět v následujících grafech.
Zatímco movitější a vzdělanější část české populace vykazuje v průměrném dni posledních tří měsíců jak nejvyšší konzumaci všech tří dynamických mediatypů TV, rádií i internetu (82%), její významná část ale zároveň konzumuje média pouze na internetu a prostřednictvím rádiového vysílání (2,5%). To je výrazný rozdíl oproti druhým skupinám, kdy naopak příslušníci dvou nejnižších skupin D+E jsou nejčastějšími konzumenty TV a TV s rádii.
Ve shodě s vyzněním předešlého grafu je potom porovnání vzájemných přínosu mediatypů co do zásahu v jednotlivých socioekonomických skupinách. Zatímco ve skupině A+B je vidět značný unikátní denní zásah internetu vůči rádiím i TV, u skupin C, D+E již výrazně klesá. Rádia naopak excelují při unikátním zásahu kategorií C a D+E vůči internetu, vůči TV jsou naopak nejsilnější ve skupině A+B. TV je nejsilnější ve skupině C a D+E ve schopnosti unikátně zasáhnout jak vůči rádiím tak internetu.
Výstupy pochází z analytického systému Kiwi, ve kterém byly zpracovány v crossmediálních elektronicky měřených datech adMeter 1 000. Data jsou vlastní produkcí agentury Median, která je poskytuje tuzemskému mediálnímu trhu od podzimu 2015.
-mav-
Autor textu MediaGuru
Nová zpráva Digital News Report potvrzuje, že ČT a ČRo jsou stále
v Česku označována jako média s nejvyšší důvěrou. Celkově pak
zpráva poukazuje na rostoucí roli AI chatbotů při konzumaci zpravodajství,
zvyšující se počet lidí, kteří se zpravodajství vyhýbají a rostoucí
roli videí umísťovaných na sociální sítě.
Důvěra lidí v novináře není podle nové studie publikované v Journal of
Law and Economics dána pouze kvalitou médií, ale zásadně ji ovlivňuje
také fungování právního státu. Výzkum, na němž se podílel i ekonom
Niclas Berggren z VŠE, ukazuje, že silnější instituce a vymahatelnost
práva souvisejí s vyšší mírou důvěry v média.
Evropští vydavatelé a vysílatelé varují před Digitálním omnibusem.
Nová pravidla podle nich ohrozí měření publika i konkurenceschopnost.