Autor textu MediaGuru
Data o mediálním chování ukazují, jak výběr mediatypů ovlivňuje
sociodemografie.
Téměř každá mediální kampaň má cílovou skupinu definovanou např. jako Ž 15-35 DE, nebo 25-50 ABC. Pod nepříliš líbivým pojmem socioekonomická klasifikace se skrývá pro všechny, kteří se pohybují v marketingu a mediálním světě, důvěrně známé cílové skupiny „ABCD“. Do těchto skupin jsou hierarchicky rozřazeni jednotlivci, nebo domácnosti na základě jejich ekonomického a vzdělanostního potenciálu. Jak skutečně koreluje příslušnost k určité socioekonomické klasifikaci s reálnou konzumací médií, je možné vidět v následujících grafech.
Zatímco movitější a vzdělanější část české populace vykazuje v průměrném dni posledních tří měsíců jak nejvyšší konzumaci všech tří dynamických mediatypů TV, rádií i internetu (82%), její významná část ale zároveň konzumuje média pouze na internetu a prostřednictvím rádiového vysílání (2,5%). To je výrazný rozdíl oproti druhým skupinám, kdy naopak příslušníci dvou nejnižších skupin D+E jsou nejčastějšími konzumenty TV a TV s rádii.
Ve shodě s vyzněním předešlého grafu je potom porovnání vzájemných přínosu mediatypů co do zásahu v jednotlivých socioekonomických skupinách. Zatímco ve skupině A+B je vidět značný unikátní denní zásah internetu vůči rádiím i TV, u skupin C, D+E již výrazně klesá. Rádia naopak excelují při unikátním zásahu kategorií C a D+E vůči internetu, vůči TV jsou naopak nejsilnější ve skupině A+B. TV je nejsilnější ve skupině C a D+E ve schopnosti unikátně zasáhnout jak vůči rádiím tak internetu.
Výstupy pochází z analytického systému Kiwi, ve kterém byly zpracovány v crossmediálních elektronicky měřených datech adMeter 1 000. Data jsou vlastní produkcí agentury Median, která je poskytuje tuzemskému mediálnímu trhu od podzimu 2015.
-mav-
Autor textu MediaGuru
Reklamy se podle analýzy Marketing Miner zobrazily v 74,7 %
z 10 800 odpovědí ChatGPT na komerčně zaměřené dotazy. V téměř
devíti z deseti případů, kdy chatbot sám doporučil konkrétní značku,
se inzerent lišil od organického doporučení. Výskyt reklamy rostl
s konkrétností nákupního záměru, ukázala analýza provedená na
konci září.
# Aktuality # Marketing # Data
Marketéři se podle nového globálního průzkumu Dentsu Creative posouvají
od experimentování s umělou inteligencí k hledání jejího konkrétního
dopadu na byznys. AI sice pomáhá zrychlovat marketingové procesy, řada firem
ale stále řeší, jak ji využít pro budování značky a dlouhodobý růst.
Výzkumný obor se podle ředitelky agentury SC&C Jany Hamanové ocitá na
prahu zásadní proměny. Vedle klesající ochoty lidí účastnit se výzkumů
přináší nové otázky také rozvoj umělé inteligence a AI agentů, kteří
mohou v budoucnu převzít část nákupního rozhodování.