Autor textu MediaGuru
V roce 2015 byla svoboda médií na světě nejnižší za posledních
12 let. Česko je stále svobodné.
Svoboda médií celosvětově klesá, v roce 2015 byla podle zprávy organizace Freedom House nejnižší za posledních 12 let. Jen 13 % zemí na světě má média svobodná, 41 % částečně svobodná a 46 % nesvobodná. Česká republika stále patří mezi země, kde jsou média svobodná, politické zpravodajství je zde pluralitní, novináři nejsou perzekuováni a zásah státu do médií je minimální.
K největšímu zhoršení situace svobody médií došlo v Bangladéši, Turecku, Burundi, Francii, Srbsku, Jemenu, Egyptě, Makedonii, Zimbabwe či Maďarsku.
Příčiny této negativní změny je potřeba hledat v polarizaci mediálního prostředí a také ve stále častějších případech zastrašování a násilí vůči novinářům. „Nejsilnější snahy omezit svobodu médií byly zaznamenány na Blízkém východě a v Turecku, kde vlády i militantní skupiny na novináře a vydavatelství, tlačí, aby si vybrali, při kom budou stát, vytvářejí klima „buď s námi, nebo proti nám! a útočí na ty, co se nenechávají zastrašit,“ popisuje Jennifer Dunhamová, jež pravidelný výzkum o svobodě médií v organizaci řídí.
Svoboda médií však utrpěla i v Evropě, kde novináři začínají být vystavováni tlaku teroristů i politiků. „Ve většině Evropy se museli novináři potýkat nejen s teroristickými hrozbami, ale i s novým dohledem státu a bezpečnostními zákony, které mohou potenciálně narušit jejich práci. V Polsku, Srbsku a dalších zemích se političtí představitelé snažili získat větší kontrolu nad celonárodními médii,“ dodává Jennifer Dunhamová.
Celou zprávu o svobodě médií naleznete zde.
-stk-
Autor textu MediaGuru
Polovina dospělých Čechů tráví ve volném čase na digitálních
zařízeních jednu až tři hodiny denně, další čtvrtina tři až pět
hodin. Přesto se téměř dvě třetiny lidí někdy vědomě pokusily svůj
čas s technologiemi omezit a většina tuto zkušenost hodnotí pozitivně,
vyplývá z nového průzkumu agentury Stem/Mark.
Sociální sítě ovlivňují nákupní rozhodování rodin. Podle průzkumu
MNForce si 70,8 % rodičů všimlo, že jejich dítě chtělo produkt nebo
značku poté, co je vidělo na sociálních sítích. Přestože 65 % rodičů
dětskou reklamu vnímá negativně, 88 % z nich podobnému přání alespoň
jednou vyhovělo.
Doplňky stravy užívá podle průzkumu Ipsosu pro Pilulku 84 % Čechů ve
věku 18 až 55 let. Dvě třetiny uživatelů a nakupujících považují
při výběru za důležitější kvalitu než cenu. Za její hlavní znaky
označují především množství účinné látky, čistotu složení a vstřebatelnost.