Autor textu MediaGuru
V roce 2015 byla svoboda médií na světě nejnižší za posledních
12 let. Česko je stále svobodné.
Svoboda médií celosvětově klesá, v roce 2015 byla podle zprávy organizace Freedom House nejnižší za posledních 12 let. Jen 13 % zemí na světě má média svobodná, 41 % částečně svobodná a 46 % nesvobodná. Česká republika stále patří mezi země, kde jsou média svobodná, politické zpravodajství je zde pluralitní, novináři nejsou perzekuováni a zásah státu do médií je minimální.
K největšímu zhoršení situace svobody médií došlo v Bangladéši, Turecku, Burundi, Francii, Srbsku, Jemenu, Egyptě, Makedonii, Zimbabwe či Maďarsku.
Příčiny této negativní změny je potřeba hledat v polarizaci mediálního prostředí a také ve stále častějších případech zastrašování a násilí vůči novinářům. „Nejsilnější snahy omezit svobodu médií byly zaznamenány na Blízkém východě a v Turecku, kde vlády i militantní skupiny na novináře a vydavatelství, tlačí, aby si vybrali, při kom budou stát, vytvářejí klima „buď s námi, nebo proti nám! a útočí na ty, co se nenechávají zastrašit,“ popisuje Jennifer Dunhamová, jež pravidelný výzkum o svobodě médií v organizaci řídí.
Svoboda médií však utrpěla i v Evropě, kde novináři začínají být vystavováni tlaku teroristů i politiků. „Ve většině Evropy se museli novináři potýkat nejen s teroristickými hrozbami, ale i s novým dohledem státu a bezpečnostními zákony, které mohou potenciálně narušit jejich práci. V Polsku, Srbsku a dalších zemích se političtí představitelé snažili získat větší kontrolu nad celonárodními médii,“ dodává Jennifer Dunhamová.
Celou zprávu o svobodě médií naleznete zde.
-stk-
Autor textu MediaGuru
Muži ve věku 40 až 59 let představují pro zadavatele reklamy jednu
z nejvýznamnějších, ale zároveň nejrůznorodějších cílových skupin.
Data Seznamu ukazují, že nejde o homogenní publikum, ale o pět výrazně
odlišných segmentů podle životního stylu, zájmů i nákupního chování.
Jak data změnila venkovní reklamu od odhadu k datově řízenému médiu,
popisuje Hana Friedlaenderová.
Generativní umělá inteligence se stává běžnou součástí pracovního
života. Podle průzkumu Ipsos pro Vodafone ji alespoň několikrát týdně
používá 38 % zaměstnanců. Firmy ale často postrádají pravidla,
školení i bezpečnostní opatření.