Média budou letos více spoléhat na předplatné a registrace

S rokem 2020 vstupují do nové dekády i média. V nadcházejícím desetiletí se budou snažit u čtenářů posílit svou důvěryhodnost, budou muset pracovat s technologickými novinkami, čítající big data, umělou inteligenci i nové vizuální a hlasové možnosti, a v neposlední řadě se budou potýkat s rostoucí regulací internetu. Vyplývá to z předpovědi Reuters Institute.

Podle průzkumu institutu, kterého se zúčastnilo 233 vedoucích pracovníků vydavatelství z celého světa, se cítí až 73 % jistě ohledně budoucnosti svého byznysu. Méně než polovina (46 %) však pociťuje takovou jistotu, co se budoucnosti samotné novinařiny týče.

Stále více staví vydavatelé svůj byznys model převážně na čtenářských předplatných a placeném obsahu, což je případ 50 % dotázaných. Třetina (35 %) chce kombinovat předplatné s příjmy z reklamy a jen 14 % spoléhá pouze na reklamu.

Kupříkladu deníku The New York Times se loni podařilo dosáhnout 4,9 mil. předplatitelů, což je téměř polovina jeho desetimilionového cíle. Financial Times překročilo hranici milionu předplatitelů. A britský Guardian se dostal díky finančním darům svých čtenářů konečně do zisku. S předplatitelskou bází se však daří pracovat i menším titulům, například nizozemskému Follow The Money nebo dánskému Zetlandu, jenž se soustředí na tzv. pomalou žurnalistiku.

Vzhledem ke změnám na internetovém poli, omezování cookies i sílící regulaci digitálních platforem typu Facebook nebo Google, se vydavatelé také snaží čím dál víc získávat o svých čtenářích vlastní data. I z tohoto důvodu jsou stále četnější případy, kdy online média vyžadují za svůj obsah registraci.

V boji proti dezinformacím politika nepomáhá

Zásadním úkolem pro média je kromě nalezení životaschopného byznysového modelu i získání důvěry čtenářů. Až 85 % dotázaných je přesvědčeno, že média by měla dělat více pro vyvracení lží a polopravd ve veřejném prostoru. I z tohoto důvodu by měla investovat do ověřování informací.

Snahy platforem typu Google, Facebook nebo Twitter nevnímají vydavatelé jako dostatečné. Podle nich investují do boje proti informacím stále jen zlomek svých rozpočtů. Jen 17 % si cení loňských kroků Facebooku, 18 % YouTube.  

Politické snahy regulovat technologické giganty vnímají vydavatelé spíše negativně. Více než polovina (56 %) si myslí, že zásahy toho příliš nezmění. Až čtvrtina je toho názoru, že spíše danou situaci ještě zhorší, a jen 18 % je přesvědčena, že pomůže.

Velký rok pro podcasting a také jeho monetizaci

I letos se budou vydavatelé věnovat podcastům. Pro 53 % respondentů to bude dokonce velmi důležitá oblast rozvoje. V tomto rostoucím audio formátu vidí především možnost, jak ke svým médiím přilákat mladou generaci, ale i možnost dalšího finančního příjmu. Jeho zdroj příjmů vidí dnes jen v reklamě, o předplatitelských modelech prozatím neuvažují.

Další oblastí, kde plánují média zvýšené aktivity, představuje převod psaných článků do zvukové podoby. Ten usnadňují a zlevňují technologické nástroje, jako je například Amazon Polly.

Umělá inteligence jde ruku v ruce s personalizací

Přes polovina dotázaných (52 %) vnímá integraci umělé inteligence jako důležitou součást jejich strategie. Většina však vidí její roli zejména v automatických doporučeních (53 %) a v možnostech pro komerční využití (47 %). Jen malé procento cítí, že by mohla být přínosná i pro žurnalistiku (12%) nebo získávání novinek (16 %). Londýnský deník The Times například spoléhá na umělou inteligenci při distribuci svého online obsahu, skandinávský Schibsted s její pomocí personalizuje své titulní strany.

Více o průzkumu naleznete zde.

-stk-