Autor textu MediaGuru
Po dvou a půl měsících se situace v doručování předplacených deníků
vrátila do normálního režimu.
Společný projekt doručování předplacených novin, na kterém se podílejí společnosti PNS a Mediaservis, začíná podle jejich sdělení fungovat ve standardním režimu. „Největší problémy Mediaservisu s nedostatkem doručovatelů v prvních týdnech roku 2018, které nejvíce bránily plynulému doručování novin předplatitelům, byly vyřešeny. V současné chvíli chybí v celé síti pouze jednotky doručovatelů, což reprezentuje běžný stav fungující doručovatelské sítě,“ uvedl mediální zástupce PNS Vít Kurfürst.
Proces prověřování stávajících doručovacích tras a zpevnění sítě má dále pokračovat. Remitenda nedoručených novin v předplatném se v posledních dnech pohybuje klem desetiny procenta. „Předpokládáme, že i takto definované nedostatky v doručovací síti budou rychle klesat,“ dodal Kurfürst.
Mediaservis a PNS fungují od února v režimu standardního řešení zákaznických reklamací. V praxi to znamená, že více než 90 % došlých reklamací je vyřešeno následující den. Zbývající, většinou složitější reklamace, se řeší do několika dní. Z vyřešených reklamací mají být přijímána nápravná opatření. Na optimalizaci doručovacích tras se dále pracuje tak, aby využívaly lépe kapacitu sítě a zvládaly bez výpadků zatížení ve více exponovaných dnech v závěru týdne.
Na doručování tisku se každý den v celé republice podílí cca 4 200 doručovatelů. V důsledku optimalizace stávajících doručovacích tras jejich počet zůstane přibližně stejný i do budoucna.
Předplatné denního tisku je od začátku roku 2018 společným projektem společností PNS a Mediaservis. Zejména v prvních týdnech nového roku kolabovala distribuce novin, protože distribuční síti společnosti Mediaservis chybělo asi pět set doručovatelů. Do finální roznášky se proto začala zapojovat PNS a začala pomáhat s výstavbou sítě. Podle původního plánu měla PNS dodávat noviny pouze na předávací místa, odkud si je měli vyzvednou doručovatelé Mediaservisu.
-mav-
Autor textu MediaGuru
Jednorázové platby od společností vyvíjejících umělou inteligenci
nepředstavují podle mediální analytičky Ulrike Langer dlouhodobé řešení
financování médií. Vydavatelé by se podle ní měli více zaměřit na
monetizaci dat, licencování obsahu a prodej vlastní redakční expertizy.
Majetek stovky nejbohatších Čechů a Slováků podle žebříčku Euro TOP
Miliardáři dosáhl letos 4,069 bilionu korun, meziročně o 19 % více.
V čele žebříčku zůstal Michal Strnad před Danielem Křetínským,
nejvyšší tempo růstu zaznamenali vlastníci STV Group Martin Drda a Ludmila
Drdová.
Umělá inteligence nemění jen způsob tvorby obsahu, ale i jeho
doručování uživatelům. Média mohou díky AI přizpůsobovat formu
stejného obsahu konkrétním potřebám jednotlivců, rozvíjet sémantické
vyhledávání nebo vytvářet osobní zpravodajské asistenty. Mluvilo se
o tom na evropském vydavatelském kongresu.