Češi preferují udržitelnost při nákupech stále více

pátek, 23. dubna 2021, 07:30 Marketing, Výzkum MediaGuru

Udržitelný rozměr nakupování nabývá u českých spotřebitelů na důležitosti, ukazuje průzkum společnosti EY.

Zdroj: Shutterstock

Zdroj: Shutterstock

Téma ekologie se dostává čím dál více do popředí nejen v médiích, ale také ve firemních strategiích a spotřebitelských preferencích. Důraz na udržitelnost nezmizel u zákazníků ani navzdory pandemii. Až 48 % spotřebitelů ve světě věří, že se budou klimatické změny a udržitelnost silně promítat do způsobu, jak žijí a co nakupují. Čtvrtina z nich je si ochotna za udržitelné zboží či služby připlatit. A v České republice je společenská odpovědnost značek důležitá pro více než polovinu spotřebitelů (52 %). Vyplývá to z pravidelného průzkumu #FutureConsumerIndex společnosti EY. 

Investice do udržitelnosti nemusí přímo přinášet zisk

Udržitelnost není pro firmy primární hnací silou zisku. A zdaleka není ani nejlevnější, nicméně investovat se do ní i přesto vyplatí. Podle zmíněného průzkumu EY si až 68 % spotřebitelů myslí, že firmy by měly pozitivně ovlivňovat svět, a 50 % zákazníků z 20 zemí dodává, že by raději nakoupilo od firem, které zveřejňují, jaký je dopad jejich výrobků na lidi a planetu. Investice do udržitelnosti tedy nemusí přímo přinášet zisk, ale jsou klíčovým aspektem retence zákazníků. Navíc je důležité v tomto ohledu spotřebitele nezklamat. Odejdou-li od své oblíbené udržitelné značky, protože se cíti podvedeni, pravděpodobnost, že se jednou vrátí, je velmi nízká.

V České republice jsou společnosti s udržitelností zatím na začátku a komplexní strategii pro naplňování jejích cílů tu mají a využívají jen opravdoví průkopníci. Nicméně i zde se situace mění a řada českých firem nebo firem působících v tuzemsku je na dobré cestě k udržitelnějšímu fungování.

Například Kofole se podařilo loni získat bio certifikaci Rajecké doliny, odkud pochází její pramenitá voda Rajec a kde se rovněž pěstují bylinky do dalších nápojů a čajů. V poslední době  se u nás také objevují výrobky, kterými firmy dávají najevo, že jim na udržitelnosti záleží. Rohlík uvedl nedávno uhlíkově neutrální značku mléčných produktů Miil, Vitana rozšířila svou řadu výrobků s nízkou uhlíkovou stopou a drogistický řetězec Dm drogerie markt přinesl řadu Pro Climate, jejíž dopady produkce a likvidace jsou plně kompenzovány. A ekologie se navíc stává i komunikačním tématem, na Den Země spouští například Billa kampaň, jež má podpořit a zpřehlednit její různorodé ekologické aktivity, ať už na poli bio potravin, obalů, nebo renovace alejí a sadů. 

Trendy na poli udržitelnosti: obaly, obaly, obaly

Mezi největší ekologické trendy současnosti patří především plasty a obaly. Důvodem je bezpočet fotografií a videí zachycujících pláže zaplavené plastovým odpadem či mořské živočichy, kteří trpí pod návalem mikroplastů ve vodě.  

V rámci obalové problematiky lze tak zaznamenávat mnohé aktivity i od největších hráčů na trhu, kteří patří zároveň k největší producentům plastu. Procter & Gamble například loni na podzim představil vlastní systém Good Refill, jenž nabízí možnost u značek Head & Shoulders, Pantene, Herbal Essences či Aussie využívat opakovaně plnitelné hliníkové lahve. Další firmy, jako je Unilever, Nestlé, Mondelēz, PepsiCo či Coca-Cola, se zapojily do projektu Loop, jenž testuje možnosti vratných obalů nejen pro drogerii, kosmetiku, ale i potraviny. Coca-Cola začala letos testovat možnosti papírové lahve u své značky AdeZ. A udržitelným obalům věnují i české firmy, jako je Kofola, Mattoni 1873, Valašské Meziříčí a další. 

Obecně ale můžeme tvrdit, že nejvíce udržitelným obalem je žádný obal. I tomuto futuristickému pohledu se společnosti věnují, ať v rámci trendu beverage as a service nebo obalů, které lze sníst.

Lenka Vaněk (EY)

Problematika jednorázových plastů je však složitější a vše zakázat a nahradit papírem, sklem nebo dřevem může vést k ještě větší zátěži. Nejefektivnějším řešením jakéhokoliv problému je jeho prevence, tedy snažit se o to, aby vůbec nevznikl. V této oblasti už se dějí změny, které jsou sice drobné, ale mají velký pozitivní dopad. „Některé obaly od mléčných výrobků, které měly ještě nedávno plastové víčko nad klasickým hliníkovým, ho přestaly využívat. Papírové kapesníky v krabičce, které měly dříve otvor lemovaný plastovou fólií, tam nyní mají papírové ohraničení,“ vyjmenovává za Alice Machová z EY.

Segment obalů nicméně projde výraznými změnami i v souvislosti s chystanou legislativou, která jednorázové plasty omezuje. Obaly zůstanou významnou součástí trhu, nicméně jejich budoucnost je vzhledem k rozvoji nových technologií nebo nanotechnologií nepředvídatelná. Nadějné jsou například gastroobaly z cukrové třtiny či ekologické plasty. „Obecně ale můžeme tvrdit, že nejvíce udržitelným obalem je žádný obal. I tomuto futuristickému pohledu se společnosti věnují, ať v rámci trendu beverage as a service nebo obalů, které lze sníst,“ dodává za EY Lenka Vaněk.

E-mobilita má u nás pomalejší nástup

Další udržitelnou oblastí je obrat automotive sektoru k elektromobilitě. U nás však bude pomalejší než v ostatních zemích EU. V roce 2020 byl v České republice podle údajů z EV Readiness Index podíl automobilů poháněných úplně anebo částečně na elektřinu pouhých 2,4 % z celkového počtu registrovaných vozů. Ani hustota nabíjecích stanic u nás není velká – loni byla v ČR dostupná přibližně tisícovka veřejných nabíjecích stanic, což je 0,09 stanice na tisíc obyvatel. Horších výsledků pak dosáhlo už jen Řecko, Slovensko a Polsko.

Vliv na nízké rozšíření elektromobilů u nás má i to, že čeští řidiči nemohou na rozdíl od ostatních zemí EU počítat s žádnými dotacemi.

Petr Knap (EY)

„Vliv na nízké rozšíření elektromobilů u nás má i to, že čeští řidiči nemohou na rozdíl od ostatních zemí EU počítat s žádnými dotacemi. Například v Německu může stát přispět na auto s elektrickým pohonem až 6 000 euro, a dokonce v Rumunsku se kombinace dotací mohla vyšplhat až na 10 000 euro,“ přibližuje za EY Petr Knap.

I tak je však vidět, že infrastruktura pomalu roste. Do jejího budování se zapojují například obchodní řetězce. U svých prodejen je provozují Kaufland, Billa, Tesco, Globus a Lidl. Penny hodlá u svých supermarketů do dvou let postavit 80 nabíjecích stanic.

S ekologií má co do činění i sdílení aut a jiných dopravních prostředků. Vedle snahy o zachování zdravého prostředí (jedno carsharingové auto nahradí v průměru 8 až 12 běžných aut ve městě) zde hraje velkou roli ekonomická motivace. Proč vlastnit auto, když bude 22 hodin denně čekat na svého majitele na parkovišti? Takto využívaný majetek se stává jedním z nejdražších aktiv.

Studie Penn Schoen Berland odhalila, že více než 50 % mileniálů je carsharingu otevřeno, zatímco 32 % všech spotřebitelů stále dává přednost vlastnictví vozidla před jeho sdílením s ostatními. „To se ale v budoucnu alespoň částečně změní, protože technologie a firmy pro sdílení automobilů postupují ve vývoji i marketingu a stávají se pro uživatele přitažlivějšími a po odeznění covid-19 mohou zažít renesanci,“ predikuje Petr Knap. Postupem času by carsharing mohl přinášet výhody i firemním zákazníkům.

Zajímavým trendem je i začlenění železniční dopravy do mixu v dodavatelském řetězci. Například pivovary využívají čím dál tím častěji k dopravě sladu do svých výroben místo kamionů vlaky. Podle posledních průzkumů produkuje vlaková doprava dvakrát až pětkrát méně emisí než kamiony. Ročně tak odstraní až tisíc kamionů z českých silnic. Tento trend budou v budoucnu doufejme následovat i další společnosti.

Poptávka po elektřině se může zdvojnásobit

Další výzvou pro české firmy bude dekarbonizace a přechod směrem k elektřině z obnovitelných zdrojů. Uhelná komise doporučila ukončit využívání uhlí v ČR do roku 2038, ale část vlády volá po dřívějším odklonu od této suroviny. „Dekarbonizace bude vyžadovat významnou změnu téměř ve všech částech ekonomiky a nejvíc zasáhne sektor energetiky a veřejných služeb,“ doplňuje Alice Machová.

Kvůli konci doby uhelné dojde k nárůstu poptávky po elektřině. Odhaduje se, že se poptávka po elektřině do roku 2050 zdvojnásobí, přičemž její podíl na konečné spotřebě energie se v dopravě znásobí 20krát. A vyšší poptávka bude i po energii vyráběné pomocí obnovitelných zdrojů – tedy například vody, větru, slunečního záření, biomasy nebo bioplynu.

Úspora vody bude klíčová

Vzhledem k suchu, které v ČR v posledních letech panovalo, je zajímavou oblastí pro podniky hospodaření s vodou. Do konce června mohou firmy dostat 50% dotaci na zpracování vodního auditu a získat značku Ministerstva životního prostředí Odpovědné hospodaření s vodou.

Vodní audit může podnikům poradit, jak optimalizovat nakládání s vodou, jak pracovat s dešťovkou, se znečištěnou vodou, která odtéká po technologických procesech, nebo tzv. šedou vodou, která odtéká ze sociálního zařízení. Po zpracování vodního auditu mohou společnosti žádat o další dotace, které jim pomohou zrealizovat opatření, jež přispívají k šetření s vodou. Může se jednat třeba o modernizaci rozvodů, recyklaci a čištění vody nebo osazení střech zelení.

-stk-