Autor textu MediaGuru
V porovnáním s loňským jarem lidé méně důvěřují televizi a internetu, vyplývá z pravidelného výzkumu CVVM.
Důvěra Čechů v televizi a internet se oproti jaru loňského roku snížila. Podle průzkumu CVVM poklesla důvěra v televizi o pět procentních bodů, naopak nedůvěra vůči ní vzrostla o čtyři procentní body. U internetu je změna v obém případě o čtyři procentní body.
U mediálních kanálů, jako je televize, internet a tisk, u Čechů výrazně převažuje nedůvěra. Internetu spíše či rozhodně nedůvěřuje celkem 54 % lidí, televizi 58 % a tisku 59 %. Důvěra mírně převažuje ze sledovaných mediatypů jen u rádia, kterému spíše nebo rozhodně důvěřuje 51 % dotázaných.
Největší důvěře ze zkoumaných veřejných institucí se těší policie ČR (74 %), banky (69 %) a armáda (66 %), nejméně lidé důvěřují politickým stranám a hnutím (19 %). Výraznější převaha důvěry nad nedůvěrou je patrná také v případě soudů a výzkumů veřejného mínění.
V porovnání s předchozím šetřením z jara 2023 byl zaznamenán výrazný propad důvěry u odborů, a to o dvanáct procentních bodů při nárůstu nedůvěry o čtyři procentní body, čímž se ale tato důvěra pouze vrátila na úroveň srovnatelnou s výsledky z předposledního minulého šetření. Poklesy důvěry nebo nárůsty nedůvěry byl zjištěn také v případě politických stran a hnutí (obojí shodně o pět procentních bodů). Naopak mírný pokles nedůvěry šetření ukázalo v případě církví (o pět procentních bodů).
Mezilidská (sociální) důvěra v české společnosti se po mírném poklesu v loňském roce vrátila na úroveň srovnatelnou s jarem 2022. Svým nejbližším důvěřuje 96 % dotázaných, obyčejným lidem pak 78 % (nárůst důvěry o pět procentních bodů při stejně velkém poklesu nedůvěry).
Výzkum Naše společnost probíhal v období od 10. června do 17. srpna 2024, na vzorku 922 respondentů metodou osobních rozhovorů CAPI.
-stk-
# výzkum # research # důvěra # internet # televize # tisk # rádio # CVVM # nedůvěra
Autor textu MediaGuru
Umělou inteligenci v Česku pravidelně využívají čtyři z deseti lidí.
Nejčastěji ji používají pro vyhledávání informací, rešerše nebo
překlady, stále více ale také ovlivňuje jejich každodenní rozhodování.
Vyplývá to z výzkumu společnosti Ipsos zaměřeného na vnímání a využívání AI v české společnosti.
Za digitální služby a další pravidelné platby utratí průměrný Čech
téměř 12 tisíc korun ročně. Zatímco počtu transakcí dominují Apple a Netflix, mezi nejvyužívanější služby se zařadila také česká platforma
Oneplay, která předstihla Disney+ i PlayStation. Ukazují to data
fintechu Tapix.
Firemní výdaje za nástroje umělé inteligence se v Česku rychle zvyšují
a mění se také jejich struktura. Zatímco ještě v roce 2025 směřovala
většina plateb za AI služby k OpenAI a ChatGPT, letos podle dat Direct Fidoo
výrazně posílil Anthropic se svými modely Claude. Přibližně každá
pátá firma už za AI nástroje aktivně platí.