Autor textu MediaGuru
Přestože více než polovina lidí omezuje informace o pandemii nového
koronaviru, konzumace těchto informací je i tak vysoká, ukazuje
zpráva CVVM.
Více než polovina (53 %) občanů záměrně omezuje množství informací, které se k nim o koronaviru dostávají. I přes toto záměrné omezování je zájem o sledování informací značný. Denní sledování dění kolem koronaviru v televizním a rozhlasovém vysílání, tištěných novinách či časopisech uvádí třípětinová většina (61 %) populace. Na internetových zpravodajských serverech, blozích, diskuzních fórech a sociálních sítích pak dění denně sleduje téměř polovina (49 %) veřejnosti. Vyplývá to z výzkumné zprávy Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Tři pětiny (60 %) české společnosti si myslí, že je množství informací o tom, jak se před nákazou koronavirem chránit, přiměřené, přibližně desetina (11 %) společnosti si myslí, že informací je v tomto ohledu málo, a více než čtvrtina (27 %) občanů soudí, že informací je dokonce spíše či příliš mnoho.
Nadbytek informací nejčastěji uváděli občané o aktuálním výskytu a šíření koronaviru v ČR, že je v tomto ohledu informací mnoho soudí více než dvě pětiny (44 %) z nich. Naopak nejvíce jim scházejí informace o ekonomické podpoře, kterou v souvislosti s šířením koronaviru v ČR poskytuje vláda.
Více než tři pětiny (61 %) českých občanů sledovaly v listopadu dění kolem koronaviru v televizním či rozhlasovém vysílání, v tištěných novinách nebo časopisech alespoň jednou denně, z toho 23 % několikrát denně a 38 % jedenkrát denně. Sledování dění kolem koronaviru prostřednictvím rádia, televize či tištěných novin nebo časopisů bylo nejvíce frekventované u lidí starších 65 let.
Sledování dění kolem koronaviru na internetových zpravodajských serverech, blozích, diskuzních fórech či sociálních sítích se několikrát denně věnovala cela pětina (20 %) obyvatel, téměř tři desetiny (29 %) se mu věnovaly jednou denně.
-mav-
# výzkum # sledovanost # koronavirus # CVVM # informace
Autor textu MediaGuru
Umělou inteligenci v Česku pravidelně využívají čtyři z deseti lidí.
Nejčastěji ji používají pro vyhledávání informací, rešerše nebo
překlady, stále více ale také ovlivňuje jejich každodenní rozhodování.
Vyplývá to z výzkumu společnosti Ipsos zaměřeného na vnímání a využívání AI v české společnosti.
Za digitální služby a další pravidelné platby utratí průměrný Čech
téměř 12 tisíc korun ročně. Zatímco počtu transakcí dominují Apple a Netflix, mezi nejvyužívanější služby se zařadila také česká platforma
Oneplay, která předstihla Disney+ i PlayStation. Ukazují to data
fintechu Tapix.
Firemní výdaje za nástroje umělé inteligence se v Česku rychle zvyšují
a mění se také jejich struktura. Zatímco ještě v roce 2025 směřovala
většina plateb za AI služby k OpenAI a ChatGPT, letos podle dat Direct Fidoo
výrazně posílil Anthropic se svými modely Claude. Přibližně každá
pátá firma už za AI nástroje aktivně platí.