Autor textu MediaGuru
Nová vlna výzkumu veřejného mínění CVVM zaznamenala v médiích nárůst
důvěry rádiím a televizi.
V porovnání s předchozím šetřením Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) z listopadu 2018 byl v aktuálním šetření z března 2019 zaznamenán vzestup důvěry výzkumům veřejného mínění, televizi (při poklesu nedůvěry), odborům a rádiu (při souběžném nárůstu nedůvěry). Nedůvěra poklesla také internetu a tisku.
Na základě posledního vývoje v posledních dvou letech se lze podle CVVM domnívat, že důvěra médiím je silně ovlivněna současným děním ve společnosti, a proto dochází k výkyvům, které však nemají mít dlouhého trvání.
Z médií se nejvyšší důvěře těší rádio (52 % důvěřuje), naopak nedůvěru vyjadřují respondenti více k tisku (55 % nedůvěřuje), televizi (53 % nedůvěřuje) a internetu (52 %).
Respondenti hlásící se k pravému středu vyjadřovaly podle CVVM větší důvěru k tisku, rádiím, výzkumům veřejného mínění i televizi, kterou vidí jako důvěryhodnější také lidé hodnotící životní úroveň své domácnosti jako špatnou.
Jak ukazují výsledky zachycené v grafu, v případě médií (televize, tisk, rádio) byl přibližně od roku 2011 zaznamenán poměrně výrazný postupný pokles důvěry, který se v březnu 2014 zastavil, avšak tento stav neměl dlouhého trvání a v březnu 2015 opět nastal pokles. V březnu 2017 podíl důvěry mírně vzrostl, nicméně do dalšího šetření (říjen 2017) statisticky významně poklesla důvěra v tisk a podíl důvěřujících televizi a rádiu se nevýznamně snížil. Jak ukázalo další šetření v březnu 2018, klesající trend nepokračoval, neboť podíly důvěřujících ke všem sledovaným médiím opět významně vzrostly. Do dalšího šetření v listopadu 2018 nedošlo k výrazným posunům.
-mav-
Autor textu MediaGuru
Umělou inteligenci v Česku pravidelně využívají čtyři z deseti lidí.
Nejčastěji ji používají pro vyhledávání informací, rešerše nebo
překlady, stále více ale také ovlivňuje jejich každodenní rozhodování.
Vyplývá to z výzkumu společnosti Ipsos zaměřeného na vnímání a využívání AI v české společnosti.
Za digitální služby a další pravidelné platby utratí průměrný Čech
téměř 12 tisíc korun ročně. Zatímco počtu transakcí dominují Apple a Netflix, mezi nejvyužívanější služby se zařadila také česká platforma
Oneplay, která předstihla Disney+ i PlayStation. Ukazují to data
fintechu Tapix.
Firemní výdaje za nástroje umělé inteligence se v Česku rychle zvyšují
a mění se také jejich struktura. Zatímco ještě v roce 2025 směřovala
většina plateb za AI služby k OpenAI a ChatGPT, letos podle dat Direct Fidoo
výrazně posílil Anthropic se svými modely Claude. Přibližně každá
pátá firma už za AI nástroje aktivně platí.