Autor textu MediaGuru
Výzkum se zaměřil na reklamu ve zpravodajských tištěných i onlinových
médiích, kterým čtenáři věří.
Důvěryhodná zpravodajská média vtahují čtenáře a ovlivňují to, jak reagují na reklamu, ať už v tištěných, nebo digitálních formátech. Ukazuje to výzkum od agentury Lumen. Důvěryhodná zpravodajská média mají podle výzkumu schopnost vybudovat osobní vztah se čtenáři a přimět čtenáře k tomu, aby si na čtení vyhradili čas.
Studie ukázala, že prostředí důvěryhodného digitálního zpravodajského média se má odrazit na delším čase, který uživatelé věnují zhlédnutí reklamy – na zpravodajských webech má být podle výzkumu o 30 % delší než na webech nezpravodajských. Na zpravodajských webech je rovněž údajně pravděpodobnost sledovanost reklamy 2,5krát větší než na nezpravodajských webech. Na zpravodajských webech tráví také uživatelé dvakrát více času (měřeno čas strávený na jedné stránce).
V případě tištěných zpravodajských novin se má v průměru 75 procent čtenářů podívat na každý inzerát. Reklamy v tištěném vydání mají čtenáři číst 2,5krát déle než průměrné digitální reklamy. Dobu čtení inzerátu a celkový dopad pak zvyšuje velikost formátu tištěné reklamy (čím větší, tím se čas zvyšuje) a také četnost tištěných inzerátů v jednom vydání.
Na podrobnější výsledky výzkumu se můžete podívat v prezentacích níže.
Výzkum byl proveden oční kamerou, do vzorku byla zařazena zpravodajská online média a nezpravodajská online média. Tištěné vydání novin bylo zkoumáno pomocí pdf verzí, do výzkumu bylo zařazeno prvních 19 stran deníků, např. The Mirror, Metro, The Daily Mail, The Times nebo The Sun. Do výzkumu bylo zapojeno 300 panelistů.
Další výzkum pak ukazuje, že důvěra a vztah, který si čtenáři s médiem vybudují, se promítá do vztahu na všech platformách, na kterých tato mediální značka působí. Pravidelní čtenáři budou pravděpodobněji reagovat na reklamní sdělení v takových médiích příznivěji, a to právě díky dlouhodobému vztahu vybudovaného s daným médiem.
-mav-
Autor textu MediaGuru
Za digitální služby a další pravidelné platby utratí průměrný Čech
téměř 12 tisíc korun ročně. Zatímco počtu transakcí dominují Apple a Netflix, mezi nejvyužívanější služby se zařadila také česká platforma
Oneplay, která předstihla Disney+ i PlayStation. Ukazují to data
fintechu Tapix.
Firemní výdaje za nástroje umělé inteligence se v Česku rychle zvyšují
a mění se také jejich struktura. Zatímco ještě v roce 2025 směřovala
většina plateb za AI služby k OpenAI a ChatGPT, letos podle dat Direct Fidoo
výrazně posílil Anthropic se svými modely Claude. Přibližně každá
pátá firma už za AI nástroje aktivně platí.
Slané snacky patří mezi běžnou součást nákupního chování české
online populace. Nejčastěji lidé kupují oříšky a bramborové chipsy,
ukazuje průzkum ResSolution Group. Přestože si většina Čechů slané
pochutiny občas dopřeje, část konzumentů se snaží jejich spotřebu
omezovat.