Autor textu MediaGuru
Souběžnému sledování několika obrazovek najednou věnují Češi
v průměru 146 minut denně.
V současnosti je běžné konzumovat několik médií najednou. Při televizi si čteme noviny, ale ještě častěji brouzdáme po internetu. Tzv. multiscreeningu neboli sledování několika obrazovek najednou věnujeme v průměru 146 minut denně. Při zapnuté televizi jsme souběžně až 100 minut denně na počítači, 36 minut máme v ruce chytrý telefon a 10 minut tablet. Vyplývá to z experimentálního průzkumu agentury STEM/MARK, která na vzorku 509 respondentů pozorovala, jak intenzivně se v čase a pozornosti překrývá naše konzumace médií.
Kolik minut denně je věnováno multiscreeningu?
Při sledování více obrazovek najednou se respondenti nejčastěji věnovali surfování na internetu, sledování zpravodajství, pracovním záležitostem či hrám.
Jakým činnostem se konzumenti souběžně více médií věnují?
Multiscreening je obvykle provozován dvěma způsoby: buď sekvenčně, nebo souběžně. V sekvenčním módu jedno médium akci v druhém médiu, například sledování televize přivede diváky na internet. Například 21 % diváků si vyhledává na internetu produkty na základě televizní reklamy, 7 % diváků si ověřuje na internetu informace z televizního zpravodajství a 9 % chce najít více informací, než daný pořad poskytuje.
V souběžném módu je ve většině případů s televizí konzumováno i jiné médium.
Když máte zapnutou televizi, zabýváte se ještě další činností?
Zdroj: STEM/MARK
Je-li zapnuta televize i internet, třetina času je věnována činnosti na internetu. Jen polovina respondentů přitom navštívila sociální sítě, ale všichni si zkontrolovali e-mail. Často si také vyřizují elektronické bankovnictví či sjednávají schůzky, například u veterináře. Až 22 % navštívených domén je komerčního rázu. Televize tedy slouží divákům spíše jako kulisa, internet však nikoliv.
-kch-
Autor textu MediaGuru
Nová zpráva Digital News Report potvrzuje, že ČT a ČRo jsou stále
v Česku označována jako média s nejvyšší důvěrou. Celkově pak
zpráva poukazuje na rostoucí roli AI chatbotů při konzumaci zpravodajství,
zvyšující se počet lidí, kteří se zpravodajství vyhýbají a rostoucí
roli videí umísťovaných na sociální sítě.
Důvěra lidí v novináře není podle nové studie publikované v Journal of
Law and Economics dána pouze kvalitou médií, ale zásadně ji ovlivňuje
také fungování právního státu. Výzkum, na němž se podílel i ekonom
Niclas Berggren z VŠE, ukazuje, že silnější instituce a vymahatelnost
práva souvisejí s vyšší mírou důvěry v média.
Evropští vydavatelé a vysílatelé varují před Digitálním omnibusem.
Nová pravidla podle nich ohrozí měření publika i konkurenceschopnost.