Autor textu MediaGuru
Předvolební debaty sleduje 52 % voličů. Téměř polovina voličů je
zároveň považuje za důležitý zdroj informací. Zájem je vyšší u lidí
nad 55 let a obyvatel velkých měst, vyplývá z výzkumu ResSolution Group.
Více než polovina Čechů aktivních na internetu, kteří chodí volit do Poslanecké sněmovny, aspoň občas sleduje předvolební kampaně a debaty (52 %). 16 % si sledování nechává až do závěrečné fáze kampaně a 17 % sleduje pouze shrnutí v médiích nebo na sociálních sítích. Vyplývá to z průzkumu ResSolution Group pro MediaGuru.cz.
Data dále ukazují, že z těch, kteří chodí volit, kampaň ani debaty vůbec nesleduje 15 %. Ve větší míře to platí pro ženy (18 % oproti 12 % mužů) a pro mladší a střední generaci: 16 % lidí ve věku 18–34 let a 19 % lidí ve věku 35–54 let debaty a kampaně nesledují.
Mezi lidmi staršími 55 let je největší podíl aktivně sledujících voličů (22 %), kteří vyčnívají nad střední (35–54 let: 13 %) i nejmladší věkovou skupinou (10 %). Lidé z velkých měst se o debaty a kampaně zajímají víc (25 %) než lidé z vesnic (13 %) a menších a středně velkých měst (11 %).
Z pěti typů zdrojů informací v souvislosti s volbami internetoví Češi, kteří chodí volit do Poslanecké sněmovny, za nejdůležitější označili osobní zkušenost s politiky a stranami (spíše + velmi důležité pro 50 %). Za důležitější ji oproti zbytku populace považují muži, lidé starší 55 let a obyvatelé Prahy a Středočeského kraje.
Na druhé příčce v důležitosti jsou televizní a rozhlasové debaty, které jako důležitý zdroj informací k volbám označilo 46 %. Větší váhu jim přikládají lidé s VŠ/VOŠ vzděláním a lidé z velkých měst.
Diskuze s rodinou a přáteli jsou důležitým zdrojem informací pro 34 %, více pro ženy než pro muže a pro nejmladší voličskou skupinu (18–34 let).
Tisk a zpravodajské weby za důležitý zdroj informací považuje třetina dotázaných.
Sociální sítě pak za důležitý zdroj informací k volbám považuje 29 %, ve skupině 18–34 let je to zdaleka nejvíce (44 %).
-mav-
# výzkum # volby # Ressolution Group # předvolební diskuse
Autor textu MediaGuru
Umělou inteligenci v Česku pravidelně využívají čtyři z deseti lidí.
Nejčastěji ji používají pro vyhledávání informací, rešerše nebo
překlady, stále více ale také ovlivňuje jejich každodenní rozhodování.
Vyplývá to z výzkumu společnosti Ipsos zaměřeného na vnímání a využívání AI v české společnosti.
Za digitální služby a další pravidelné platby utratí průměrný Čech
téměř 12 tisíc korun ročně. Zatímco počtu transakcí dominují Apple a Netflix, mezi nejvyužívanější služby se zařadila také česká platforma
Oneplay, která předstihla Disney+ i PlayStation. Ukazují to data
fintechu Tapix.
Firemní výdaje za nástroje umělé inteligence se v Česku rychle zvyšují
a mění se také jejich struktura. Zatímco ještě v roce 2025 směřovala
většina plateb za AI služby k OpenAI a ChatGPT, letos podle dat Direct Fidoo
výrazně posílil Anthropic se svými modely Claude. Přibližně každá
pátá firma už za AI nástroje aktivně platí.