Autor textu MediaGuru
Nová data byla zveřejněna v rámci výzkumu National Pandemic Alarm.
I přes nárůst počtu potvrzených případů novou koronavirovou nemocí, zůstávají Češi poměrně klidnými, optimistickými a s důvěrou ve stát. Ukazují to nová data výzkumu National Pandemic Alarm, který zkoumá náladu ve společnosti v několika zemích střední a východní Evropy.
Index paniky sice s postupující pandemií roste i mezi obyvateli České republiky, zachovávají si však v porovnání se sousedy (Slovensko, Polsko) a s dalšími státy střední a východní Evropy (Maďarsko, Bulharsko) relativní klid. Panikaří méně mimo jiné i proto, že v porovnání s těmito zeměmi více důvěřují státu.
V indexu důvěry ve státní aparát se odráží jak důvěra v kroky vlády, tak víra v jejich účinnost. Poté, co česká vláda zahájila dodávky zdravotnických pomůcek a slíbila v tom pokračovat po nezbytnou dobu, byl z dat patrný růst důvěry v opatření vlády.„Předpokládaná účinnost těchto opatření má u lidí vysokou úroveň od začátku dotazování, obzvláště pak v poslední vlně. Pro mnoho lidí totiž automaticky znamená, čím přísnější opatření, tím musí být účinnější," vysvětluje Lucie Vlčková, senior research manager agentury Nielsen Admosphere, která se na výzkumu také podílí.
To vše se se odrazilo i v nárůstu optimismu. Lidé vnímají, že věci se začínají hýbat a nemoc u nás zatím nemá tak drastický průběh jako například v Itálii či Španělsku.
Jak se budou indexy vyvíjet dál, bude projekt dál sledovat.
Níže uvádíme vývoj vybraných indexů za poslední týden.
-mav-
# výzkum # koronavirus # Nielsen Admosphere # sentiment # National Pandemic Alarm
Autor textu MediaGuru
Muži ve věku 40 až 59 let představují pro zadavatele reklamy jednu
z nejvýznamnějších, ale zároveň nejrůznorodějších cílových skupin.
Data Seznamu ukazují, že nejde o homogenní publikum, ale o pět výrazně
odlišných segmentů podle životního stylu, zájmů i nákupního chování.
Jak data změnila venkovní reklamu od odhadu k datově řízenému médiu,
popisuje Hana Friedlaenderová.
Generativní umělá inteligence se stává běžnou součástí pracovního
života. Podle průzkumu Ipsos pro Vodafone ji alespoň několikrát týdně
používá 38 % zaměstnanců. Firmy ale často postrádají pravidla,
školení i bezpečnostní opatření.