Zdroj: Shutterstock
Již více než rok trvající pandemie má chování českých spotřebitelů nepochybný vliv, čímž se proměňuje i podoba maloobchodu. Některé změny přitom budou trvalejšího charakteru. I nadále se snižuje frekvence nákupů, roste role e-commerce, opět narostl podíl promocí a privátní značky řetězců se již na celkové hodnotě trhu ukrajují čtvrtinu. Vyplývá to z průzkumu společnosti GfK.
V roce 2020 realizovala každá tuzemská domácnost v obchodech v meziročním srovnání o 16 nákupů méně, což je nejdynamičtější pokles nákupní frekvence v posledních letech. Na druhou stranu výrazně vzrostla velikost nákupního košíku. „Po uplynulém dynamicky se vyvíjejícím roce 2020, kdy se spotřeba do velké míry přesouvala do našich domácností, došlo v úvodu roku 2021 k jisté stabilizaci. I nadále však zůstává domácí konzumace zboží a služeb na zvýšené úrovni,“ nastínil Ladislav Csengeri z GfK.
Frekvence nákupů a průměrná útrata při každé příležitosti, zdroj: GfK
Měnící se potřeby odráží i struktura nákupního košíku. V uplynulém roce byly nejrychleji rostoucími kategoriemi v nákupech domácností základní potraviny, mražené výrobky, maso a masné výrobky, stejně jako různé polotovary a pomocníci při pečení a vaření. S výjimkou pečiva a pekárenských výrobků rostly všechny makro kategorie ve spotřebě domácností také z pohledu objemu. V první třetině letošního roku nadále posílily alkoholické nápoje, teplé nápoje a opět polotovary a mražené potraviny.
Složení nákupního košíku ve srovnání 2019 vs. 2020 a 2020 vs. 2021, zdroj: GfK
Zvýšil se také podíl akčních nákupů, který se dostal nad úroveň 48 %, a to včetně čerstvých potravin a všech nákupních míst. Meziročně tak promoce narostly o 3,4 pb. Čím dál větší podíl získávají také privátní značky maloobchodních řetězců na výdajích za rychloobrátkové zboží. Aktuálně již představují čtvrtinu hodnoty trhu (25,5 %).
Nákupy privátních značek (% výdajů), zdroj: GfK
„Koronavirový stav se podepsal rovněž na změnách, které vidíme u faktorů ovlivňujících výběr nákupního místa. Ještě větší roli hraje umístění prodejny a její celková dobrá dostupnost, což spolu s férově nastavenými cenami představuje klíčový faktor, který zákazníci zohledňují. Pandemie přinesla také zvýšené nároky zákazníků na hygienu a opatření k ochraně zdraví. Kupující se snaží omezit nákupy na nezbytně nutné, vyhýbat se nejvíce exponovaným časům a dnům v týdnu tak, aby minimalizovali kontakt s ostatními nakupujícími. Mezi TOP 10 kritérií výběru nákupního místa se pak v roce 2021 dostala dostupnost bezkontaktních plateb,“ popsal Csengeri.
Svoji pozici na trhu posilují diskonty (26,8 %) a stírají rozdíl oproti největším hypermarketům (28,8 %), jež v období prvního čtvrtletí letošního roku ztratily. Pozitivní vývoj je znatelný také u supermarketů (17,9 %), zatímco malé obchody naopak zaostávají. Obliba přetrvává rovněž u online nákupů, které tvoří již 4 % všech výdajů na rychloobrátkové zboží.
Vývoj nákupních kanálů, zdroj: GfK
„Více než rok trvající omezení obchodu přineslo změny. Tak jako byl náběh on-line prodejů na jaře loňského roku pozvolný, letos se e-shopy staly součástí života většiny z nás, a to i včetně konzervativnějších zákazníků. Ne všichni se ovšem do kamenných prodejen vrátili. Nejvíce se tato skutečnost projevila u zboží, které člověk nepotřebuje vidět nebo si ho vyzkoušet,“ vysvětlil Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.
Podle Prouzy bude pro další vývoj retailu důležité, jak zákazníci naloží se zhruba 330 miliardami korun úspor, které nashromáždili během pandemie. „Zásadní jsou proto kroky vlády k nastavení předvídatelného a stabilního prostředí,“ doplnil.
-stk-
Tagy
