Mobbing na pracovišti osobně zažil každý desátý Čech
Mezi těmi, kteří mobbing osobně zažili, je o něco více žen než mužů.
Někteří respondenti se s šikanou setkali i ve škole, ukazuje výzkum
Ressolution Group.
Nějakou zkušenost (přímou či nepřímou) s mobbingem, neboli šikanou ze strany spolupracovníků, má každý pátý Čech. Češi, kteří mobbing osobně zažili, se nejčastěji setkali s arogantními kolegy. Nezanedbatelná část obětí psychických útoků ze strany kolegů situaci nijak neřeší.
Mobbing je druhého psychického nátlaku na pracovišti, zjednodušeně lze říct, že jde o rafinovanou šikanu ze strany kolegů. Zahrnuje systematické, cílevědomé a především opakované útoky jednotlivce či skupiny na určitou osobu. Agresoři svou oběť degradují – nadměrně ji kritizují, zesměšňují či jakkoliv jinak proti ní intrikují a snaží se jí práci co nejvíce znepříjemnit. Primárním cílem mobbera je znejistit, znemožnit a poškodit druhého, vyřadit ho z pracovního kolektivu za účelem jeho následného propuštění či odchodu ze zaměstnání.
Výsledky nedávného průzkumu výzkumné agentury Ressolution Group ukazují, že pojem mobbing je pro Čechy ještě méně známý než bossing (viz nedávný výzkum) . Více než dvě třetiny online populace deklarují, že pojem mobbing neznají. Termín zná každý druhý respondent s vyšším či vysokoškolským vzděláním a každý třetí Čech se středoškolským vzděláním s maturitou. Mezi respondenty s nižším vzděláním je těch, kteří pojem znají, 16 %. Znalost cizího termínu ovšem nemusí nijak souviset s tím, zda mají s tímto negativním jevem zkušenost.
Necelé dvě třetiny Čechů, které uvádí, že pojem znají, si pod ním představit šikanu na pracovišti a znepříjemňování práce. 17 % si s mobbingem spojování šikanování obecně, nevhodné chování včetně sexuálního obtěžování či používání vulgarit. Pro téměř 9 % respondentů mobbing znamená šikanování ze strany nadřízeného a zneužívání moci vůči podřízenému. V tomto případě dochází k zaměňování pojmu s jiným patologickým jevem – bossingem.
„Výsledky průzkumu ukazují, že přímou či nepřímou zkušeností s mobbingem má pětina Čechů. Jedná se tak o jev, který je o něco méně častý než šikana ze strany nadřízených, se kterou má přímou nebo nepřímou zkušenost téměř třetiny Čechů. Každý desátý Čech mobbing v práci osobně zažil,“ říká Daniela Němcová, výzkumná manažerka společnosti Ressolution Group.
Mezi těmi, kteří mobbing osobně zažili, je o něco více žen než mužů. Někteří respondenti se s šikanou setkali i ve škole. Ani většina Čechů nemá s mobbingem vlastní zkušenost, tak přes 50 % uvedlo, že si dokáže představit, že se něco takového děje.
Pokud se dotázání v práci osobně s mobbingem setkali, tak ve většině případů šlo o arogantní chování ze strany ostatních. Druhou nejčastěji zmiňovanou formou mobbingu bylo nedocenění práce a částečná či neoprávněná kritika, kterou uvedly téměř dvě třetiny z těch, kteří s mobbingem mají osobní zkušenost. Více než polovina zažila zesměšňování a ironické poznámky či pomluvy nebo šíření fám a zničení pověstí.
Ti, kteří mobbing osobně zažili, na něj nejčastěji zareagovali podáním výpovědi, poslední třetina respondentů se pokusila situaci řešit s vedením a obrátila se na přímého nadřízeného. O něco méně respondentů se snažilo promluvit si s kolegy, kteří se mobbingu dopustili, či se obrátit na ostatní kolegy. Nezanedbatelný podíl respondentů však na situaci nijak nezareagoval. Někteří respondenti byli v důsledku mobbingu nuceni obrátit se na HR nebo vyhledat psychologickou pomoc.
-mav-
# výzkum # HR # bossing # Ressolution Group # mobbing
Autor textu MediaGuru
Mohlo by vás zajímat
Češi dál nejvíc věří ČT a ČRo. Zvyšuje se role AI chatbotů pro sledování zpráv
Nová zpráva Digital News Report potvrzuje, že ČT a ČRo jsou stále
v Česku označována jako média s nejvyšší důvěrou. Celkově pak
zpráva poukazuje na rostoucí roli AI chatbotů při konzumaci zpravodajství,
zvyšující se počet lidí, kteří se zpravodajství vyhýbají a rostoucí
roli videí umísťovaných na sociální sítě.
Důvěra v média souvisí s kvalitou právního státu, ukazuje mezinárodní studie
Důvěra lidí v novináře není podle nové studie publikované v Journal of
Law and Economics dána pouze kvalitou médií, ale zásadně ji ovlivňuje
také fungování právního státu. Výzkum, na němž se podílel i ekonom
Niclas Berggren z VŠE, ukazuje, že silnější instituce a vymahatelnost
práva souvisejí s vyšší mírou důvěry v média.
Mediální sektor vyzývá EU k úpravám Digitálního omnibusu
Evropští vydavatelé a vysílatelé varují před Digitálním omnibusem.
Nová pravidla podle nich ohrozí měření publika i konkurenceschopnost.