Stávka v ČT a ČRo změnila podobu vysílání. Jak se projevila?

Veřejnoprávní média v Česku rozjela první fázi protestů proti snahám vedoucím k jejich zestátnění. Aktivity ovlivnily působnost médií ve vysílání i na sociálních sítích, okrajově se objevily i na webech dětských stanic.

Happening před budovami ČT i ČRo

Stávka pracovníků veřejnoprávních médií se v pondělí naplno projevila před budovami obou klíčových institucí v Praze. Na Vinohradech před hlavní budovou Českého rozhlasu se uskutečnil happening zaměstnanců, kterého se zúčastnila řada známých umělců. Součástí této akce byla například štafetová četba textů zaměřených na témata demokracie a svobody slova. Lidé na místě rovněž vytvořili symbolický lidský řetězec, kterým celou budovu rozhlasu obemkli.

Samotné rozhlasové vysílání doznalo kvůli protestu změn, které pocítili posluchači na všech stanicích. Stopáž vybraných pořadů byla výrazně zkrácena a do éteru byla zařazena minuta ticha za nezávislost veřejnoprávních médií. Všechny stanice se navíc během dne třikrát spojily do společného vysílání, kde byly podrobně vysvětlovány důvody stávky. K poslednímu takovému plošnému spojení došlo krátce před dvanáctou hodinou.

Koller jako Kryl u ČT, vystoupili i další umělci

Protestní atmosféra panovala také na Kavčích horách, kde výstražná stávka zaměstnanců České televize odstartovala již o půlnoci. První zpravodajské relace kvůli tomu začaly s minutovým zpožděním, které provázelo televizní vysílání po celý zbytek dne. Před budovou zpravodajství se sešel velký dav lidí, pro které byl připraven bohatý doprovodný program. Happening zahájil zpěvák David Koller se skladbou Bratříčku, zavírej vrátka.

Na pražském shromáždění vystoupila řada osobností z veřejného i kulturního života, které přišly zaměstnance podpořit. Mezi řečníky se objevil šéf největší odborové centrály Josef Středula nebo herci Miroslav Hanuš a Tereza Kostková (ta moderuje i na Českém rozhlase Dvojka pořad Blízká setkání). Cílem bylo ukázat divákům rozsah současné tvorby a naznačit, jak by vysílání vypadalo po škrtech. Protestující tak reagovali na vládní záměry týkající se financování.

Protestní akce také v regionech

Do protestních aktivit se zapojila i regionální studia České televize a Českého rozhlasu po celé republice. Zaměstnanci v Brně, Ostravě a dalších městech vyjádřili sounáležitost tím, že přišli do práce oblečeni v černém. Na mnoha místech se lidé stejně jako v hlavním městě zúčastnili organizovaných protestních shromáždění. Na těchto akcích pak zástupci jednotlivých studií veřejně vystupovali se svými projevy.

Významnou mezinárodní podporu stávkujícím novinářům vyjádřila i organizace Reportéři bez hranic. Její zástupci označili Českou televizi a Český rozhlas za zásadní pilíře fungování české demokracie. Podle prohlášení představují obě instituce maják nezávislosti v regionu střední a východní Evropy. Organizace ocenila odvahu zaměstnanců čelit politickému tlaku a Prahu nazvala hlavním městem svobody médií.

Dětské stanice bez protestu? Ne tak úplně…

Ačkoliv Česká televize i Český rozhlas deklarovaly, že dětských stanic se stávková pohotovost nedotkne, neplatilo to stoprocentně. Z vysílání se sice o nich dětští diváci a posluchači nedozvěděli, informace se však objevila na jejich webových stránkách (viz Déčko a Junior). Důvodem je pravděpodobně skutečnost, že oznámení bylo nasazeno centrálně pro domény ceskatelevize.cz a rozhlas.cz a objevovalo se tedy proto na všech portálech veřejnoprávních institucí.

Nasazení informačních lišt a zjednodušených vysvětlujících textů mělo za cíl předejít případnému zmatení malých posluchačů a diváků, pokud by v živém vysílání nebo online rozhraní došlo k výpadkům či programovým změnám. Tento krok ukazuje, že management obou institucí považoval za nutné transparentně komunikovat mimořádnou situaci na všech frontách. Využití obou dětských portálů pak mělo význam primárně pro rodiče, kteří tyto weby navštěvují.

Drtinová v DVTV vyzvala k větší aktivaci

Moderátorka Daniela Drtinová v pondělním rozhovoru pro DVTV, jejíž je vedle Martina Veselovského jednou z tváří, označila aktuální protest zaměstnanců České televize a Českého rozhlasu pouze za happening, který podle ní nemá velkou váhu. Bývalá členka týmu Událostí, komentářů uvedla, že při skutečné snaze o obhajobu nezávislosti před politickými tlaky by lidé měli jít takzvaně do plných a riskovat pracovní místa i trestněprávní odpovědnost.

Podle jejího vyjádření by v takové situaci zvolila extrémní nástroj, zatímco současní protestující podle ní nic moc neriskují. Pokud jde o pouhé nepropuštění, financování či udržení platu, považuje to sice za legitimní, ale záměr je v takovém případě naředěný.

Bývalá tvář České televize tak dává najevo, že současná forma vyjádření nesouhlasu neodpovídá vážnosti deklarovaného cíle. Celá situace podle ní spíše připomíná organizovanou akci s nejasným záměrem.

Média chtějí tlak zintenzivňovat, Babiš to kritizuje

Zástupci stávkujících zaměstnanců veřejnoprávních médií konstatovali, že ve svých protestních aktivitách hodlají pokračovat i nadále. Jan Moláček, člen stávkového výboru z iniciativy Veřejnoprávně, v této souvislosti ve zpravodajství České televize potvrdil odhodlání k radikálnějším krokům: „My nepolevíme, nenecháme se unavit, nenecháme se nijak demotivovat. Připravujeme další kroky, připravujeme radikálnější kroky.“ Jan Herget, zástupce za Český rozhlas, dodal: „Chceme ukázat vztyčený prst, že si nechceme nechat líbit to, co aktuální politická reprezentace má teď v plánu.“

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš celou situaci a argumentaci protestujících zaměstnanců přímo ve vysílání České televize zpochybnil. Podle jeho vyjádření je současná rétorika a vykreslování hrozeb pro nezávislost médií neodpovídající realitě a politická scéna takové záměry nemá: „Vytváří se tady nějaká atmosféra, která není pravdivá. My určitě nemáme žádný zájem nějakým způsobem zasahovat do obsahu, co Česká televize nebo rozhlas vysílá.“