Autor textu MediaGuru
Uplynulý rok 2019 se nesl ve znamení udržitelnosti. Zároveň byl tuzemský
trh poznamenán několika významnými fúzemi i vstupy nových hráčů.
Přinášíme náš výběr těch nejdůležitějších událostí, které v roce 2019 proběhly na českém trhu. Kromě vstupu nových značek, výrazného růstu některých kategorií bylo schváleno i několik významných fúzí, které budou mít vliv na podobu trhu v příštích letech. Celý rok se rovněž nesl na vlně udržitelnosti.
Loni došlo na českém k významným fúzím. Evropská komise schválila prodej UPC ČR firmě Vodafone. Spojením s UPC se Vodafone rozrostl o 1,5 milionu domácností připojených k síti nové generace, která poskytuje více než 0,5 mil. zákazníků služby vysokorychlostního pevného internetu, 539 tisícům zákazníků kabelovou televizi a 200 tisícům uživatelů pevné telefonní linky. Značka UPC by z trhu měla zmizet už letos.
Další velkou fúzí představuje koupě pekáren United Bakeries, která vyrábí pečivo například pod značkami Delta, Odkolek nebo Cerea, holdingem Agrofert, respektive jeho firmou Penam. Podmínkou spojení je však, že Penam musí několik svých závodů prodat, aby nebyla narušena hospodářská soutěž.
Společnost Kofola koupila ke konci roku 100% podíl ve společnostech Karlovarská Korunní a Ondrášovka, během roku do svého portfolia začlenila pražskou firmu Espresso, distributora kávy Café Reserva a čajů Dilmah. Pivovary Staropramen koupily regionální Pardubický pivovar, a svou nabídku tak rozšířily o značky piv Pernštejn, Porter či Taxis.
KKCG prodala svou cestovní kanceláře Fischer skupině Rewe. Majitel řetězců Billa a Penny tak rozšířil své cestovní aktivity, do nichž patří již značky Exim Tours (ČR, Polsko) nebo Kartago Tours (Slovensko, Maďarsko).
Naopak avizované propojení Air Bank s Moneta Money Bank nakonec nedopadlo.
Kromě fúzí přibylo na českém trhu také mnoho nových značek. Na pole FMCG přišly například alkoholické značky – společnost Pernod Ricard přivedla do Česka italský gin Malfy, uvažuje i o rumu Goslings, Premier Wines & Spirits uvedla vodku Red Luna, Palírna U Zeleného stromu zase Moko rum, zároveň přišla i s vlastním rumem Heffron. Pivovary Staropramen představily značku Blue Moon. Z nealkoholických nápojů lze zmínit například nápoje rostlinného původu Adez z portfolia společnosti Coca-Cola či španělskou značku Cacaolat, kterou na českém trhu distribuuje firma Al-Namura. Z potravin přivedlo Nestlé na český trh vegetariánskou značku Garden Gourmet a tyčinky Yes!, Intersnack uvedl značku Nutline a Savencia Fromage & Dairy značku francouzských sýrů Ile de France.
Z módní oblasti se přes e-shop do Česka dostala značka & Other Stories ze skupiny H&M. Svou první kamennou prodejnu zde otevřela značka Comma. Dále se vstoupila francouzská značka Zocha, vrátila se sem značka Boss. Německý e-shop Zalando ke konci roku také spustil nákupní klub Zalando Lounge s outletovými cenami. V letošním roce by do Pařížské měla zavítat i značka Chanel, na Václavském náměstí otevře svůj obchodní dům Primark.
V oblasti služeb přibyla na českém trhu sdílený auta Anytime či bikesharing Freeride. Gastronomická scéna se rozrostla o americký řetězec Domino’s Pizza nebo dublinskou síť Offbeats Donuts. Na finančním trhu vznikla pod skupinou Partners nová pojišťovna Simplea.
Některé značky naopak v tuzemsku končí. Již potřetí zkrachoval výrobce kol Favorit. Z Česka odešla aplikace LetGo. Zmizela značka Aegon, jež se začlenila po NN. A do konce roku se propojily Česká pojišťovna s Generali.
Spolu se sílícím ekologickým hnutím se zintenzivnila i potřeba udržitelnosti ve firmách. Na českém trhu začaly některé obchodní řetězce testovat bezobalový prodej – v Galerii Butovice s ním experimentuje Albert, na čtyřech prodejnách jej nabízí Dm drogerie markt a Rossmann se pro možnost bezobalu spojil s firmou Henkel. Do bezobalových možností investují také online supermarkety Košík.cz nebo Rohlik.cz.
Kromě toho se udržitelnost promítá i do obalové strategie. O nastolení cirkulárního systému zacházení s PET lahvemi se v tuzemsku zasazuje společnost Mattoni 1873, jež za tímto účelem letos sjednotila barvu lahví do světlozelené. P&G do Česka přinesla šampón Head & Shoulders v lahvi vyrobenou z plastového odpadu sesbíraného na evropských plážích. Unilever zase se svou značkou Cif nabízí (zatím jen ve Velké Británii) službu znovunaplnění již existujících obalů. V USA se rozjíždí cirkulární platforma Loop. Ke snižování odpadu a zvyšování recyklace se ale ve svých strategiích zavazují i další velcí hráči, jako je Coca-Cola, Mars nebo Nestlé.
V neposlední řadě se z udržitelnosti a ochrany životního prostředí stalo i komunikační téma. Zmíněná Mattoni na recyklaci postavila svou letošní kampaň, nanuky Míša se zasadily o lepší Česko výzvou k úklidu odpadků a Coca-Cola se připojila k iniciativě ploggingu neboli sběru odpadku při běhu.
O udržitelnost se snaží i automobilky. Všechny investují do elektrických či hybridních verzí svých modelů, představují e-koncepty a přicházejí se službami sdílené mobility. Česká Škoda Auto se svým DigiLabem rozvíjí nejen carsharingovou službu HoppyGo či univerzitní Uniqway, ale loni odstartovala i pilotní provoz sdílených elektrických skútrů BeRider. Toyota se v tuzemsku spojila s carsharingem Anytime, kterému poskytla několik set vozidel Yaris Hybrid. A letos se chce pustit Volkswagen se Škoda Auto v Praze pustit WeShare do půjčování elektroaut přes službu.
Nemalou důležitost pro český automotive trh má změna strategie tuzemské Hyundai. Po personálních otřesech loni na jaře, kdy z firmy odešel dlouholetý šéf Vladimír Vošický, se změnila i marketingová strategie značky. Místo popichování konkurence se Hyundai zaměřuje více na sebe.
Potravinoví giganti, kteří se soustředí na cukrovinky a jiné balené zboží, směřují ve svých strategiích ke zdravějším potravinám, a neváhají proto investovat do mikroznaček. Unilever hledá smysl svých značek nad rámec generování zisku, Mondelēz se v rámci svého inovačního centra SnackFutures zabývá budoucností snackingu a Mars se se svou divizí Mars Edge zajímá o personalizovanou výživu.
S jídlem se pojí i významný nárůst (takřka z nuly), který zaznamenala na tuzemském trhu kategorie rostlinných burgerů. I do České republiky tak zavítal trend alternativního masa. Svůj rostlinný burger představila značka Garden Gourmet od Nestlé, který testuje v některých německých pobočkách McDonald’s. Burger King zařadil pod názvem Rebel Whopper do nabídky The Vegetarian Butcher od Unileveru. V Makru a online supermarketech je k dostání Beyond Meat. Pod privátní značku jsou vegetariánské Burgery v nabídce například v Lidlu nebo Icelandu. Vegetariánské burgery nabízí i česká společnost Sinea. A v letošním roce na jaře s vlastním burgerem přijde i alternativní strava Mana. V plánu je má také společnost Orkla, do jejíhož portfolia patří Vitana či Hamé.
Další výrazně rostoucí kategorií se staly v loňském roce alternativní cigarety. K Iqosu od firmy Philip Morris, která byla uvedena loni, tento rok přibyla cigareta Glo od British American Tobacco, Logic Compact od Japan Tobacco International, Blu od Imperial Brands a Juul od sanfranciského start-upu Juul Labs.
U českých spotřebitelů i nadále rostl zájem o regionální piva. V současnosti je v České republice 440 minipivovarů, které přibývají v průměru jeden nový týdně. Na tento trend reagují i velcí hráči. Plzeňský Prazdroj navázal spolupráci s pivovarem Matuška či brněnským Parním pivovarem Hauskrecht. Budějovický Budvar spolupracuje s minipivovary, kterým pomáhá s expanzí do zahraničí. A Pivovary Staropramen zainvestovaly a koupily si Pardubický pivovar.
Už předloňský vývoj ukázal, že tradiční výrobci kolových nápojů věří kávě – Coca-Cola koupila kupříkladu kavárenský řetězec Costa Coffee, PepsiCo zase začalo spolupracovat s Lavazzou. Loni se do kavárenskou byznysu pustila Kofola, která koupila firmu Espresso, distribuující kávu Café Reserva. Kromě toho investují výrobci i do kávových variant svých kolových variant – Coca-Cola představila Coca-Cola Plus Coffee, Pepsi v příštím roce začne testovat Pepsi Café. Důvodem je, že kategorie kolových nápojů stagnuje, potřeby spotřebitelů se mění a růst zaznamenávají funkční nápoje, které konzumentům dodávají i výživovou hodnotu či energii.
S tím, jak si lidé stále více váží svého času, získávají služby doručování jídla na oblibě. Rostoucí poptávka zajímá i restaurace. Na českém trhu funguje hned několik firem specializovaných na doručování jídla, například české Dáme Jídlo, původem finský Wolt nebo americký Uber Eats, které loni hlásily nárůst o desítky procent. Svůj vlastní rozvoz si zajišťuje KFC či Burger King. Do rozvozu ve velkém se ve spolupráci UberEats a Dáme Jídlo pustili loni i McDonald’s.
-stk-
Autor textu MediaGuru
Energetická společnost Epet rozšířila své sportovní aktivity a nově se
zařadila mezi partnery české fotbalové reprezentace. Spolupráce se bude
týkat mužského A-týmu, ženské reprezentace i výběru do 21 let.
Horké dny prodeje zmrzlin rychle zvednou, důležitější než tropické
rekordy je ale podle Martina Štočka z Bidfoodu stabilní počasí.
Marketingový šéf značek Prima, Mrož a Pegas v rozhovoru popisuje, jak se
na konzervativním trhu prosazují novinky, proč vedle televize sází i na
influencery a co stálo za rebrandingem Mrože po dvaceti letech.
Více než polovina Čechů je kvůli výhodnější ceně ochotná změnit obchod a polovina při většině plánovaných nákupů čeká na slevové akce. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro společnost dm drogerie markt. Zároveň si respondenti s dlouhodobě výhodnými cenami nejčastěji spojují právě dm, kterou uvedlo 41 % dotázaných. Podle průzkumu nakupuje zboží běžné spotřeby ve slevě téměř vždy 15 % Čechů. Dalších 35 % čeká na akci u většiny plánovaných nákupů. Naopak pouze osm procent respondentů uvedlo, že nakupuje podle aktuální potřeby a slevy vyhledává zřídka nebo vůbec. Akční nabídky ovlivňují také výběr prodejny. Celkem 37 % lidí mění obchod především u dražších produktů nebo zboží nakupovaného do zásoby, například pracích prostředků či dětských plen. Dalších 17 % vyhledává slevy pravidelně bez ohledu na sortiment. Pouze šest procent respondentů uvedlo, že nakupuje tam, kde právě je, a ceny v jiných obchodech nesleduje. „Český zákazník se naučil vnímat akci jako očekávanou součást nákupu. Výsledkem je neustálé rozhodování, zda je právě teď vhodná chvíle produkt koupit, nebo zda se vyplatí počkat či zamířit jinam. Vedle samotné ceny tak zákazník investuje také svůj čas a pozornost,“ uvedla tisková mluvčí společnosti dm Lucie Fürstová. Cena není jediným kritériem Průzkum zároveň ukázal, že nejnižší cena není jediným faktorem při výběru prodejny. Za absolutně nejdůležitější kritérium ji označilo 14 % respondentů. Pro dalších 49 % hrají ceny a slevy významnou roli, při rozhodování však zohledňují i další aspekty. Více než třetina dotázaných uvedla, že důležitá je pro ně také dostupnost prodejny, kvalita zboží, nákupní prostředí nebo celkové pohodlí. Podle ekonoma Dominika Stroukala může časté střídání běžných a akčních cen vést k odkládání nákupů, porovnávání nabídek nebo vytváření zásob. Domácnosti sice mohou na jednotlivých produktech ušetřit, zároveň ale vynakládají čas na plánování nákupů a sledování trhu. dm chce vysvětlovat princip dlouhodobých cen S dlouhodobě výhodnou cenou bez nutnosti čekat na akce si Češi nejčastěji spojují právě dm. V průzkumu značku uvedlo 41 % respondentů. Znalost cenového modelu společnosti je však nižší. Pouze 15 % lidí uvedlo, že přesně ví, jak funguje koncept „Vždy výhodně“. Dalších 32 % se domnívá, že princip zná, ale není si jistých podrobnostmi. Pětina respondentů slogan zná, jeho konkrétní význam však nezná. Právě vysvětlení rozdílu mezi krátkodobými slevami a dlouhodobě výhodnou cenou bude jedním z hlavních témat nové kampaně dm. Společnost chce komunikovat princip, podle něhož cena produktu po svém stanovení zůstává nezvýšená minimálně čtyři měsíce. „Označení ‚Vždy výhodně‘ lidé znají, ne každý si pod ním ale dokáže představit konkrétní pravidlo. Proto chceme v kampani mluvit jasně: cena produktu po svém stanovení zůstává nezvýšená minimálně čtyři měsíce. Zákazník tak nemusí čekat na krátkodobou akci a může se rozhodovat podle své skutečné potřeby,“ doplnila Fürstová.